4 rozšířené mýty o kamenech (kterým možná taky věříte)

Kameny (nerosty, minerály, polodrahokamy) se využívají v magii a lidovém léčitelství tisíce let. Používáme je při rituálech, léčení, jako ochranné amulety nebo talismany pro štěstí. Koluje o nich však celá řada mýtů, které bych ráda v tomto článku uvedla na pravou míru. Pojďme se jim tedy společně podívat, jaké mýty o kamenech panují a co je na nich pravdy…

Mýtus: Kameny si musím vybírat podle znamení zvěrokruhu

Velmi často se setkávám s tím, že lidé se mě jako první zeptají, zda se určitý kámen hodí k jejich znamení. Nebo se rovnou pídí po kameni, který je jejich znamení přiřazen. Přitom si kámen podle znamení vůbec vybírat nemusíte.

Je pravda, že některé kameny jsou pro určitá znamení vhodnější, než jiné. Obvykle jsou to kameny, které buď posilují vlastnosti daného znamení – nebo naopak působí proti nim a tím je vyrovnávají, hamonizují. Vezměme si jako příklad třeba Berana. Mezi jeho vhodné kameny patří karneol, granát a citrín – tedy kameny, které podporují jeho ohnivou povahu, bojovnost a odvahu. Ale také ametyst, akvamarín či rodochrozit – což jsou naopak kameny zjemňující, zklidňující, zaměřené na lásku a harmonizaci emocí.

Přesto to neznamená, že by Berani (nebo Raci, Lvi, Váhy, prostě všechna znamení) měli vždycky  používat jen tyto doporučené kameny. V různých fázích života potřebujeme různé energie. Někdy se potřebujeme chránit, jindy čistit, zbavit se stresu nebo v sobě probudit lásku. Kameny bychom proto vždy měli vybírat spíše podle intuice, nechat kámen ať si nás „přitáhne“ sám. Přiřazení určitému znamení pro nás může být vodítkem, inspirací, ale určitě bychom ho neměli brát jako dogma.

Více v článku: Jak si správně vybrat kámen?

Sady podle znamení – toto je sada pro VODNÍ znamení

Mýtus: Kameny se musí nabíjet na slunci/měsíci

Kameny se zrodily hluboko v nitru Matky Země. Za vysoké teploty a tlaku se utvářely i dlouhé miliony let, dokud je síla Země nevynesla blízko k povrchu, kde se z jejich krásy a síly můžeme těšit i my. Právě proto, že pocházejí z temných hlubin, pro kameny není přirozené, aby byly vystaveny slunečnímu svitu. Některé kameny, jako třeba ametyst, ale také růženín či citrín, při dlouhodobém působení slunečních paprsků dokonce ztrácejí svou barvu. Odkud se tedy zvyk nabíjet kameny na světle vzal?

Kameny do sebe velmi snadno ukládají veškerou energii ze svého okolí. Vstřebávají také emoce nebo myšlenky. A dokáží v sobě uchovat i energii slunečních paprsků či (od slunce odraženého a tím zjemněného) svitu Měsíce. Nabíjením kamene tímto způsobem tak do něj vlastně ukládáte energii slunce. Jenomže to není nutné – a někdy ani žádoucí.

Každý kámen je trochu jiný – svou strukturou, barvou, složením a tím pádem i energií. Tato energie se utvářela velmi dlouho v nitru země – a právě ta dělá kámen takovým, jakým je. Jakákoli energie, kterou do něj vložíme je již jakoby „navíc“ a energii kamene pozmění. Někdy málo, někdy víc. Dobře si proto rozmyslete, zda chcete čerpat starobylou a specifickou energii kamene, zrozenou ze Země, nebo „pouhý“ sluneční svit.

Některé kameny už v sobě ohnivou sílu Slunce mají – třeba rudý karneol.

Mýtus: Černé kameny jsou špatné a zlé

Černá barva je v naší kultuře obecně spjatá s věcmi, kterých se bojíme – s temnotou, smrtí, smutkem, strachem. Černou magií označujeme tu zlou, černými myšlenkami ty, které nás uvádějí do deprese. Přitom černá barva není ani zlá, ani dobrá. Černá barva prostě jen pohlcuje. Vyzkoušet si to jde snadno na sluníčku – v černém oblečení vám bude tepleji, než v bílém, protože pohltí více slunečních paprsků.

S černými kameny je to stejné. Energii do sebe pohlcují, nasávají ji jako houba. Ostatní kameny různých barev dovedou energii vydávat, ať tu uloženou do nich Matkou Zemí, tak tu ze sluníčka nebo takovou, kterou jsme do nich vložili. Černé kameny energii nevyzařují – to, co do nich uložíte, v nich také zůstane.

Proto černé kameny, jako například obsidián, skoryl nebo šungit patří k těm nejsilnějších ochranným amuletům vůbec. Jsou-li správně použity, absorbují do sebe všechno, co by vám mohlo ublížit – kletby, noční můry, psychické útoky, smutek, strach i zlobu. Díky tomu, že energii nevyzařují, je však v podstatě nejde čistit – jakmile je kámen „plný“ je potřeba jej vrátit Matce Zemi, například tak, že jej zahrabete do hlíny nebo ho můžete vhodit do řeky či rybníka. Živly se o něj již postarají.

Kde se tedy vzal mýtus o zlých černých kamenech? Možná proto, že právě díky jejich schopnosti polhcovat se dají využít i k praktikám černé magie. To, že ale něco lze zneužít, neznamená, že je to samo o sobě zlé. Já osobně třeba obsidián využívám na výrobu ochranných runových amuletů.

Obsidián jako ochranný runový amulet proti zlým silám.

Mýtus: Kámen mi musí někdo darovat, aby fungoval

S tímto mýtem jsem se setkala hlavně ve spojení s křišťálem. Na vlastnosti kamene však nemá žádný vliv zda jste si jej zakoupili sami nebo vám ho někdo daroval. A už vůbec neplatí, že by kámen musel být darovaný, aby měl vůbec nějaké účinky. Jak jsem psala výše – kameny se formovaly celá tisíciletí v nitru Země a jejich síla se odvíjí zejména právě od toho.

Traduje se také, že darovaný onyx přináší smůlu. Nevím, proč zrovna onyx a ne jiné černé kameny a osobně nevidím důvod, proč by tomu tak mělo být. Kameny jsou pořád stejné – darované, nalezené nebo koupené.

Jediné, na co bychom neměli zapomínat, je kámen pořádně očistit poté, co jsme ho získali – koupí, věnováním nebo jakkoli jinak. A to oplachováním po několik minut pod proudem studené vody – není třeba sůl ani nic jiného, obyčejná tekoucí(!) voda postačí.

Mohlo by vás ještě zajímat:
Amulet a talisman – jaký je mezi nimi rozdíl?
Očistný rituál s křišťály
Kamínky od Lúmennky