Babí léto:)

1.9.2015

Tak a léto (které mám pořád v hlavě zapsané jako školáček od začátku července do konce srpna) už je za mnou:) A můžu říct, že to bylo pořádně hektické období, obrácené hlavně směrem ven. V podstatě nebyla chvilka, kdy bych se mohla zastavit a zhluboka a v klidu se nadechnout, bylo potřeba tolik toho stihnout. LARPy, festivaly, výjezdy se stánkem, snad žádný víkend nebyl volný a mnohdy se víkend protáhl i do pracovního týdne, takže se v práci pomalu ale jstě kupily šanony a já teprve teď pořádně doháním. Zvládla jsem toho ale hromadu mimo kancelář, jež mi dává obživu – objela jsem spousty akcí se stánkem, potkala na nich spoustu zajímavých lidí, včetně starých známých, přestěhovala jsem se ke svému drahému do domku se zahradou na kraji města a splnila si tím konečně dávný sen a splnila jsem si některé výzvy, na něž jsem si už dlouho brousila zuby. Ale teď cítím, že nastal čas obrátit se zase dovnitř.

Dosavadní skoro tři roky mého života byly ve znamení změn. A že jich nebylo málo. Většinu toho času jsem ale měnila zejména svoje okolí, stěhovala jsem se, přijímala do svého života nové přátele a partnery a ti pak zase po čase odcházeli, sháněla jsem obživu, budovala e-shop i kariéru redaktorky, věnovala se politice. V tom všem zmatku mi vůbec nedošlo, že jsem si nenašla čas na sebe samotnou. A to teď pomalu začínám měnit.

Ono to přestěhování na okraj města s sebou nenese jen zahrádku, ale i určitou formu zklidnění. Taky jsme s přítelem v bytě sami dva, což je příjemná změna oproti třem spolubydlícím na stejně velkém prostoru:) Trávím víc času v MHD, z okna koukám akorát na zahradu, mám víc času přemýšlet a nikdo mě netahá na pivo a i kdyby, třikrát si to rozmyslím, než absolvuju cestu do centra. Z toho plyne víc času na sebe a míň pozornosti zaměřené na venkovní svět. A já cítím, že to neuvěřitelně potřebuju.

Když jsem měla chvilku poslední týdny (a že to moc často nebylo:)), zašla jsem si na jógu, věnovala se malování, trávila čas na čerstvém vzduchu při čtení knih. Ale byly to jen vzácně urvané chvilky a většinu času mi pohltilo něco vně mě samotné, i když to někdy byl jen příběh v knize.

I proto strádaly tyto stránky, i proto se cítím po létě jako přejetá kombajnem. Teď sedím ve svém novém domově, na stole plápolá svíčka, vedle mě oddechuje můj pes, drahý se věnuje svým věcem u sebe v pokoji a já cítím, jak ve mě narůstá klid. Ještě si hodně věcí musí sednout, ale už teď cítím, že tím, jak se vnější věci konečně po skoro třech letech stabilizovaly, je čas se vrhout na stabilizaci vnitřku. Mám k tomu ty nejlepší podmínky – skvělý vztah s úžasným mužským, klidný prostor jen pro mě, vyřešenou práci i bydlení a tím pádem i finance. Vše kolem mě zapadlo do kolejí, do nichž jsem se to snažila různými oklikami navést už roky. Takže je čas se zhluboka nadechnout a ponořit se do sebe:)

Chci znovuobjevit svoje ženství, které jsem tak dlouho opomíjela, konečně nechat za zády minulost, která mě občas ještě táhne k zemi, věnovat se rozepsaným a nedokončeným věcem, zase zaplnit tyto stránky pravidelnými články, víc si vařit a zdravěji jíst, věnovat se svému tělu zvnějšku i zevnitř a nechat rozeznít kreativitu, nalézt klid a vyrovnanost, rozbořit ledy potlačených nevyjádřených emocí a srovnat poslední nesrovnalosti v životě. Věřím, že jsem na správné cestě k tomu všemu a ráda vás budu informovat o svých pokrocích:)

S láskou a úsměvem vaše Lúmenn

Diskuze

Napsat komentář

Lúmenn
16.9.2015 at 21.48

[4]: ten pohyb je patrný už celá léta. Lidé, co nechtějí vidět, jsou ještě zaslepenější a nenávistnější, lidé, co chtějí vidět, tak prohlédají stále víc. Vnímám to posledních pět let, možná víc, že spousta mých známých opouští zažité standardy a hledá nové cesty. Hodně lidí objevuje sebe sama, regály v knihkupectvích přetékají knihami o vnitřním růstu, přibývá lidí, co si plní své sny. A ti, co tohle znají už roky, získávají další schopnosti, snáze si přitahují věci do života, snáze vnímají bytosti i energie. Ten posun kupředu je znát, ale je to pomalý, pozvolný proces a pochybuju, že za ním stojí nějaké hausnumera vymyšlených vesmírných energií:)
Spiiiidy
7.9.2015 at 15.02

To zní krásně, takových optimistických článků je pomálu. Ta stabilita, o které píšeš, je dnes taky dost vzácná, a o to víc ti ji přeju :) a také hodně štěstí na objevování svého nitra, je to velmi těžká cesta, ale vždy se vyplatí.
Nějaká ufounka
3.9.2015 at 22.45

[3]: V tomhle souhlasím, přijde mi divné, že hodnoty vystoupaly do takových výší a nic extra se neděje. Ale sama na sobě vidím změny, vrací se mi slabé jasnovidné schopnosti, o které jsem asi ve 14 letech přišla – nerozvíjela jsem je a najednou jsem zjistila, že už nevidím nic. Takže přeci jen něco málo se do pohybu dalo, ale je to mnohonásobně slabší, než je popisováno.
Lúmenn
3.9.2015 at 17.14

[2]: upřímně? Myslím si, že je to nesmysl a jen další účelová manipulace, bohužel:(
Terka
2.9.2015 at 16.07

Tak to ti moc přeju :) snad to bude pořád jen lepší a lepší :) Moc se těším na další články. Můžu se jen zeptat, co si myslíš o energií Bovis a celé transformaci a předimenzování do 5. dimenze, které má nastat 28.9., jak o tom vše píše Alue :)
Riki
1.9.2015 at 23.16

Přeji ti to z celého srdce Lúmenko :) Za ti tři roky dřiny, za tyhle stránky a za všechny lidi, kterým pomáháš (jakož i pro mě, jsi vlastně taková učitelka, která mi mnohokrát pomohla v různých záležitostech), za to všechno si to zasloužíš. A jak říkáme my wiccani, Blessed be :)

Kdo jsem

Jsem blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek.

Již od roku 2009 pro vás píšu esotericky zaměřený web plný informací o duchovním růstu, zdravém životě, magii a esoterice Angelum Lucis - Posel světla.

Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci.