Barvy a plátno – první pokus

Poslední dobou ráda trávím večery s barvičkami a experimentuji. Většinu života jsem od svých učitelů výtvarky poslouchala, jaký jsem matlal a to tak intenzivně, že jsem po si ukončení výuky výtvarky ve druháku na střední škole řekla, že s kreslením a malováním končím, když mi to stejně nejde. O mnoho let později jsem se znovu našla ve vykreslování mandal, ale pořád jsem si netroufala na víc, než předlohu a pastelky. Když jsem se loni odhodlala k vodovým barvám, netušila jsem, že to půjde tak snadno – a dneska už mám za sebou spoustu barvami vymalovaných mandal a pracuju na dalších. Není divu, že jsem se povzbuzená těmito úspěchy rozhodla zdolat další výzvu, kterou bylo malování bez předlohy, které bych se mohla držet a když už, tak už, takže pořádně rovnou na plátno. Na tom to člověk nesmí zkazit, jinak ho to vyjde pěkně draho:) A voilá, tady je – moje první mandala na plátně!

Vždycky, kdy tvořím mandalu, snažím se do ní vložit nějakou specifickou energii – u malování této jsem poslouchala úžasné album Sun od Thomase Bergersena a vkládala do každého tahu štětcem onu sílu a energii Slunce. Ještě toho musím spoustu vychytat, ale s prvním pokusem jsem velmi spokojená a brzy se vrhnu do dalších:)

Řekla bych, že učitelům by člověk neměl vždycky věřit a dělat to, co ho činí šťastným. Já bez ohledu na úspěchy s barvičkami a mandalami pořád nakreslím maximálně panáčka z čárek, ale to neznamená, že se výtvarnu nevěnuju ráda a pro radost:) Jak to máte vy?