Pohlazení po duši s vysokým nebem
Za pár dní odjíždím na skautský tábor. Pomalu počítám na prstech, kolikátý že to bude tábor v našem malebném (i když trochu chladném) údolíčku u potoka na Drahanské vrchovině. A nějak se nemohu dopočítat. Dvanáctý? Třináctý? Každopádně čtvrtý v pořadí, kdy znovu jezdím jako vedoucí a snažím se tím oddílu, díky kterému jsem prožila úžasné skautské dětství, vrátit aspoň část z toho, co pro mě udělal. A proč o tom píšu u článku s pohlazením po duši? Protože jednou z věcí, která mě ke skautování před více než 20 lety přivedla, byly knížky Jaroslava Foglara. Na předsádku svého prvního skautského deníku jsem si jako desetiletá malá skautka napsala slova, která jsem si vypůjčila právě z Foglarových knížek. Slova, která mají…