ZDRAVÍ A LÉČENÍ

Ztrátou čichu a chuti při onemocnění covidem trpí asi 60-80% lidí. Většině z nich se čich vrátí v řádu několika dní, maximálně týdnů. Ale u asi třetiny těch, kteří nemoc prodělali, se poškození čichu protáhne na dlouhé měsíce.   Chuť a čich Za vnímání čichu je zodpovědná poměrně malá oblast vzadu v našem nose – čichový epitel. Tam se nachází asi 40 milionů čichových buněk, které dále posílají informaci o vnímané vůni do mozku, konkrétně do čelního laloku. S tím pomáhají další podpůrné buňky – a právě ty bývají napadeny virem SARS-CoV-2. Ten dané buňky pořádně zdecimuje nebo dokonce zcela vyhubí a nějakou dobu trvá, než se obnoví do původního počtu. No dobře, ale jak s tím souvisí chuť? Vnímání…

Psychické onemocnění není něco, za co by se lidé měli stydět a co by měli skrývat. Stejně jako se nestydíme za chřipku nebo zlomenou ruku. Přesto ve společnosti koluje celá řada mýtů, díky nimž zažívají psychicky nemocní lidé odsudky, urážky a nepochopení. I proto jsem se rozhodla napsat tyto články. Tohle je druhá část. Nejprve si, prosím, přečtěte první díl, tento na něj přímo navazuje. Co všechno patří mezi psychické poruchy? Jak jsme si řekli v první části, definovat či diagnosikovat psychickou poruchu není snadné. Hranice mezi tím, co je ještě zdravé a co už ne je nejasná. Kdy se jedná jen o zapálení pro zdravé jídlo – a kdy už jde o poruchu příjmu potravy? Kdy jde jen o…

Blázen. Šílenec. Magor. Cvok. Existuje spousta hanlivých výrazů pro lidi s psychickým onemocněním. Ve společnosti totiž stále přetrvává odsouzení takových lidí a také panuje celá řada mýtů, které často ještě přiživuje zobrazení psychických chorob v popkultuře. I když se mnoha neziskovým organizacím (za všechny třeba jmenuji Práh nebo Narovinu) daří postupně toto téma otevírat a mýty bořit, stále je co zlepšovat. Po tom, co se objevilo diskuzi pod mým nedávným článkem, jsem se rozhodla toto téma naťuknout i já. Psychické onemocnění totiž není něco, za co by se lidé měli stydět a co by měli skrývat. Stejně jako se nestydíme za chřipku nebo zlomenou ruku. Co je to vlastně duševní nemoc? Skvělá otázka – na niž neexistuje jednoznačná odpověď. Duševní…

Tento článek se chystám napsat už od doby, kdy jsem barvení vlasů hennou zkusila poprvé – což už budou skoro tři roky. Ráda bych vám v něm předala své vlastní zkušenosti s přírodním barvením vlasů a pomohla vám udělat v tomto směru první krok :)   Jen červená to může být Někdy si dělám legraci a říkám, že moje přírodní barva vlasů je červená :) Původní barva mých vlasů je „slovanská hnědá“, tedy jakýsi neurčitý nevýrazný odstín hnědé barvy. Tu už jsem ale nespatřila pěkných pár let – kromě odrostů samozřejmě. Na červeno se barvím od svých čtrnácti, až na některé  krátkodobé úletové výjimky v podobě černé, zelené, modré či fialové (v různých kombinacích). Sama sebe si tak bez červených…

Dnes, 10.října, si připomínáme Světový den duševního zdraví. Proč je toto téma tak důležité? Až 14% lidí v České republice se ve svém životě potýkalo (či potýká) s úzkostnými poruchami a zhruba 7% s depresemi. Vlastní rukou skončí svůj život 4 Češi denně, často právě vlivem duševního onemocnění. V současné koronavirové době pak stoupá počet lidí s psychickými potížemi, které se časem mohou přelít až do skutečně závažného stavu a psychiatrické diagnózy.   Blázni a předsudky Ohledně duševních chorob stále panuje celá řada mýtů. Většina lidí má v hlavě zažitý obraz šílence, který mumlá nesrozumitelné věty, podivně se šourá po chodbách nebo agresivně napadá všechny kolem. To je ale filmové a zcela nerealistické ztvárnění lidí, kterým se pejorativně říká „blázni“.…

Nejprve si, prosím, přečtěte předešlé části:  Jsou 5G sítě smrtící? – I. Jak to funguje?, druhou část II. Jak na nás působí záření a třetí část III. Mýty a fakta. Tato na ně přímo navazuje. Některé informace by pak pro vás nemusely být srozumitelné. Poslední tři články byly nabité informacemi. Dávala jsem je dohromady několik dní, načetla stovky stran. Na psaní této série jsem nechala přes 20 hodin čistého času. Chtěla jsem, aby všechny informace byly pohromadě a vysvětlené tak jednoduše, jak jen je to možné. Doufám, že se mi podařilo osvětlit, co vlastně 5G sítě jsou a jak fungují. Jak zas a znovu opakuji – věřím, že pokud nějaký jev lépe pochopíme, nebudeme se ho tolik bát.   Znamená to…

Nejprve si, prosím, přečtěte první Jsou 5G sítě smrtící? – I. Jak to funguje? a druhou část článku Jsou 5G sítě smrtící? – II.Jak na nás působí záření. Tato na ně přímo navazuje. Některé informace by pak pro vás nemusely být srozumitelné. 5G sítím je na jednu stranu připisována řada škodlivých, ba smrtících účinků od rakoviny přes potraty až po koronavirus, na stranu druhou je úřadům vyčítáno, že 5G sítě nikdo dostatečně nezkoumal a víme o nich málo na to, abychom je zavedli jako bezpečné. Jaké argumenty tedy zaznívají z řad kritiků 5G sítí? A dá se jim věřit?   5G sítě jsou jako mikrovlnka? Velmi často se na webech, popisujících hrozivé účinky 5G sítí, setkáme s přirovnáním k mikrovlnné troubě. O…

Nejprve si, prosím, přečtěte první část článku – Jsou 5G sítě smrtící? – I. Jak to funguje?. Tato na ni přímo navazuje. Některé informace by pak pro vás nemusely být srozumitelné. Jak už víme, elektromagnetické záření je všudypřítomné. Vyzařujete ho dokonce i vy sami právě teď. Pro pořádek dodávám, že se bavíme celou dobu o elektromagnetickém záření neionizujícím (tzn. do frekvence viditelného světla). Od ultrafialového záření (které je součástí slunečních paprsků) výše se bavíme o záření ionizujícícm, které ovšem není předmětem tohoto článku.   Důležité pojmy aneb v čem to všechno měříme? Weby, které šíří alarmující zprávy o 5G sítích, mluví zejména o frekvenci elektromagnetického záření. Připomeňme si, že ta má být až ke 24GHz. Jenomže k popisu elektromagnetického pole pouhá frekvence…

V posledních měsících se více, než kdy předtím, vyrojily na internetu poplašné zprávy o bezdrátových sítích páté generace – kterým se zjednodušeně říká 5G sítě. Strach z elektromagnetického smogu či různých druhů vysílání se objevuje od doby, co byla postavena první rádiová vysílací věž. Největší vlnu paniky pak přineslo používání mobilních telefonů v polovině 90.let. Elektromagnetické síly jsou neviditelné a pro naši představivost jen obtížně uchopitelné.  Je logické, že věc, které nerozumíme, nás děsí. Zvlášť, když pro úplné pochopení problematiky je třeba znát mnoho pojmů, jejich vzájemnou provázanost a složité výpočty. Snad proto se v poslední době, kdy se mluví o zavádění mobilních sítí páté generace, vyrojilo takové množství poplašných zpráv ohledně jejich škodlivých dopadů na lidské zdraví. Rozhodla jsem se…

Šijte roušky. Noste roušky. Roušky, roušky, roušky. Zní to poslední dva týdny ze všech stran. K nošení roušek vybízejí snad všechny slavné osobnosti a skládají o nich oslavné písně. Kdo nenosí roušku, je společensky nepřijatelný desperát a v podstatě vrah. Lidé na neorouškované spoluobčany volají policejní hlídky – a to někdy i v případech, kdy si vyšli na svoji vlastní zahradu. Když budeme všichni důsledně nosit roušky, zaznívá z internetových diskuzí, krize brzy skončí a všechno bude v pořádku. Rouška se stala symbolem boje proti koronaviru. A, jak to již u symbolů bývá, také symbolem značně vyprázdněným a povrchním. Nechci teď rozebírat pro a proti roušek, ale spíš se zamyslet, proč jsme je tak snadno dokázali přijmout jako něco zcela esenciálního a jestli nás může…