
Včera mi přišel od jedné klientky e-mail s velmi zajímavou otázkou. „Co je to štěstí?“ zeptala se mě. „A jaký je rozdíl mezi tím, být šťastný a mít štěstí?“
Dlouho jsem přemýšlela nad odpovědí. Copak si tuhle otázku nepokládají filozofové už tisíce let? Copak se hledáním štěstí nezabývají všichni lidé, kteří chodí po tomto světě? Jak jsem tak seděla, prsty nedočkave se chvějící nad klávesnicí, pomalounku ke mě přicházela odpověď. Rozhodla jsem se ji poslat nejen tazatelce, ale také ji dát k dispozici vám, čtenářům. A všichni společně můžeme na chvilinku zvolnit, posadit se a zamyslet se nad tím, co je pro nás štěstí. Třeba nám to pomůže na cestě k jeho dosažení.
Co je to štěstí?
„Být šťastný“ je stav mysli. Když je člověk spokojený, naplněný, plný radosti ze života. V takovém stavu zvládne překonat i těžké chvíle, které ho nesrazí na kolena, ale bere je jako výzvu ke zlepšení sebe sama.
„Mít štěstí“ je pak diskutabilní pojem. Protože někdy štěstí vypadá úplně jinak, než si ho představujeme. A někdy ani nemusíme vědět, že jsme měli štěstí. Třeba když onemocníme a nemůžeme do práce. Zdá se to jako smůla. Ale co kdybychom do té práce šli, tak by nás srazil na přechodu autobus?
Moje životní štěstí spočívá v tom, že jsem se dala dohromady s člověkem, který mě bil a finančně i emocionálně vysával. Jak to? Přes něj jsem poznala svého současného partnera, mého manžela a snad brzy i otce mých dětí, kterého neuvěřitelně miluji a (ach, ano) jsem s ním šťastná. A taky byl mým největším životním učitelem. Ve chvílích, kdy jsem to prožívala, mi to ale jako nějaké štěstí nepřišlo.
Takže bych neřekla, že štěstí je něco magického. Spíš je to okamžik, kdy nás neviditelné síly a „náhody“ zavedou přesně tam, kde máme být. Do našeho středu, na místo, kam patříme, k lidem, které milujeme. A pokud je člověk naladěný na své nitro, pokud zaslechne svou intuici a odhalí svůj plán, který má v tomto životě, pak ho štěstí bude provázet každým okamžikem.
A jak pohlížíte na štěstí vy? Podělte se v komentářích.
S láskou Lúmenn
Diskuze
Napsat komentář
Kdo jsem

Jsem blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek.
Již od roku 2009 pro vás píšu esotericky zaměřený web plný informací o duchovním růstu, zdravém životě, magii a esoterice Angelum Lucis - Posel světla.
Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci.
Novinky na blogu

Třicet čtyři

5 rad jak nejen přežít, ale hlavně si užít ADVENT

Válka a lítost

Magie a spiritualita

Co je to vlastně magie?

Vilidoupatko.cz

Make space, not war

Raději upřesním trochu složité souvětí, zjednodušeně: Tón lásky dvou lidí rozezní ozvučnici „hudebního nástroje“ ( jejich života) a bolest v životě obou odeznívá.
Miloval jsi někdy někoho doopravdy mirku? Aniž by ses zamotal do filozofie?
Já jo. Něco tak krásného prožije jen ten , kdo miluje doopravdy. To neprožije milovaná osoba, ta to prožije, pokud miluje podobným způsobem. Opravdová láska není , když lásku konzumujeme.
Ale skutečný láskyplný vztah, je samozřejmě ten, kde oba milují vyváženě. Troufám si uhodnout, že to ve většině populace nefunguje, celý systém o tom svědčí své.
Opravdová láska přichází, jako na zavolanou, protože se nikdy nevybízela, nepotřebovala to, byla tu vždycky. Když si na tu lásku vzpomeneš a řekneš si v duchu, a musíš to prožít upřímně, že moje energie a můj život je tu pro tebe.
Najednou se před tebou fyzicky objeví, když ucítíš její volání. Najde tě, nebo vy se shledáte, je to oboustranné, Funguje to na vzájemnosti. Tehdy to zafunguje nejvíc, aniž bys obdržel jakýkoliv vzkaz nebo sám nějaký učinil. Je to jako zázrak, ale věda to už umí také vysvětlit, že se to tak děje.
Kdy na dvou místech od sebe jsou bytosti, které se mají rády ( rádi), a jsou kompatibilní svými city a parametry, dle svých přání, zavede je to k sobě. Jejich víra v tu jejich lásku je zavede k sobě. Jejich vědění, že to tak je. Nemusí být úplné indigo. Láska je hojivá. Tam kde je málo lásky vznikají nemoci.
Každá bolest života ve vztahu plném lásky je jakoby na ústupu, již neruší, její tón rozezní ozvučnici hudebního nástroje a tón bolesti odeznívá. Srdce se zahojí, celá lidská bytost obou.
Láska je základem vesmíru, už to není takové tajemství, jako se na tajemno o lásce hrálo.
Udělej také, co málokdo dokázal. Dej svoji lásku na správném místě ve správnou chvíli. Tvé srdce nech tě vést.
V každé čakře existuje božstvo, a když se ono božstvo uspí, dojde k oddělení od celku, protože takto jsme spojeni s celkem… jakmile se oddělí, jste odděleni od celku, řízení je pryč. Jakmile se ztratí vedení, pak začínáte pracovat sami za sebe. Jakmile začne buňka pracovat sama za sebe, stane se zhoubnou. Ztrácí vztah k celku, který jí dává rovnováhu a smysl pro proporce a souhru, jak moc růst – a takto propuká rakovina. Také v dnešní společnosti, protože se společnost stává orientovanou na ego, stále říkáme: „Co je špatně?“ Co je špatné na tomto, co je špatné na tamtom? … uvnitř nás existuje dharma. Dostali jsme deset dharem, deset podpůrců uvnitř nás. Desatero přikázání, které musíme dodržovat. Proč?
Protože když jednáte proti nim, jdete do nerovnováhy. A když vznikne nerovnováha, pak můžete rozvinout kterýkoliv z problémů, které vycházejí z nerovnováhy. Proto nemůžeme léčit rakovinu, protože nedokážeme vrátit buňky, do normálního stavu. Nanejvýš můžeme z těla odstranit buňky, které začínají napadat ostatní a nutí je být také egoistické. Nedokážeme z nich ale udělat opět normální buňky. Můžete to udělat pouze prostřednictvím vibrací, protože když ta centra vibrujete, stávají se mocnějšími, rozšiřují svoji auru, takže kruh, který byl malý, se stává větším, zaplavuje obě strany a spojuje je dohromady a opět jsou probuzena božstva a buňky začínají dostávat zprávy od celku. Je to jednoduchý princip, který je subtilním principem, ale člověk, který dostane rakovinu jak pozná, jestli dostal rakovinu nebo ne? Protože neexistuje žádný způsob, jak to poznat. Ale když se stanete věděním, začínáte rozvíjet vnímání…
Vidya je vědění. Shri Lakšmi je bohyně – dárkyně, grácie, je grácie, milosrdenství. Vědomí je graciózní. To, že tato Shri Lakšmi má být s námi, neznamená jen, že máme poznat Vidyu. Shri Saubaghya Lakšmi znamená dobrý osud, štěstí. Shri Lakšmi, která vám přináší ve všem štěstí. Zabezpečuje, aby se vám dobře vedlo ohledně peněz, bydlení, stravy, ohledně všeho. Všechno štěstí je darem od Boha. Když získáte peníze například v dostizích, to je zlý osud, neštěstí, protože je ztratíte na druhý den, anebo budete chodit do hospody , aby jste se od nich osvobodili. Ale když se nám dostane skutečné štěstí, potom vytvoříme z něho něco, co naplňuje blažeností a co je velkolepé. To je Shri Saubaghya Lakšmi. Ale bez Shri Vidya Lakšmi je to avidya – falešné
S láskou , jako slunce vycházím a jdu kam mě srdce vede. Vše je nyní pod tím správným duchovním vedením a vede mě tím nejlepším směrem ve správných okamžicích. Láskou srdce.
Štěstí mám i když narážím na hloupé lidi, kteří prosazují jen sebe a když jsem pracovitý, tak mi podkopávají nohy, směřují mě jinam, říkají klamavé informace. Vždycky ale zjistím, že to je jinak a stejně se vždycky zase zvednu a jdu dál. Pak je to pro ně ještě horší pocit, protože pracuji pak ještě s větší pílí. A oni si pak připadají, kdo ví jak.
Štěstí prožívám tehdy, když i v těch nejtěžších chvílích vyčerpání zapnu v sobě pocit lásky a odhodlání, spojení duše, kterou mám rád. A vím, že dělám vše z lásky a k užitku těch, kteří třeba ne hned, ale jednou budou zachráněni tím, co jsem vytvořil.
Je to hřejivý pocit vědět, že co děláš z lásky, tak určitě někomu pomůže. A můžeš to udělat tak, aby se legenda toho, na čem pracuješ udržela, právě díky tomu, co jsi pro to udělal. nemusíš si dělat ani velké jméno. Stačí, když si někdo řekne, to je krásné, ten kdo to vytvořil musel někoho milovat.
Být na správném místě , kde je to potřeba, to je velmi podstatné. Někdy se stává až to, že si představím někoho, koho mám rád , když jedu kolem a zeptám se té tváře. Dej mi vědět výrazně, zda jsem měl jet dál, nebo se raději stavit. A najednou křáp do skla šutr odněkud.
Aha, tak to jsem asi měl raději zastavit, třeba mě potřebuje.
Však to jsou přece jen náhody, ale někdy je jich hodně a kdybys šel už za tím svým srdcem, nemusel jsi zakopnout, když jdeš poněkud jinam, než tě srdce táhne, jen proto, že jakoby nevíš, ale tvoje srdce už dávno ví. Díky, článek je fakt živý a takový život opravdu je.