Slovo magie je pravděpodobně odvozeno staroperského výrazu „maguš“, což znamená kněz, který byl pro tehdejší lidi vlastně něčím jako kouzelníkem. Obětoval bohům, konal rituály a tím zařizoval, aby se dělo to, co si lidé přáli. Od příznivého počasí přes dobrou úrodu až po vítězství v bitvách. Odtud se dostal do řečtiny a později do latiny výraz „mageia, magia“ – tedy magie, kouzelnictví.
Původ slova je ale pravděpodobně ještě starší a vztahuje se k prapůvodnímu kořeni všech indoevropských jazyků – sanskrtu. V něm slovo „maha“ znamená moc, mocný. Odtud odvozujeme řecké mégas a latinské magnus, tedy silný, mocný, velký.
Z krátkého výletu do historie nám tedy vychází, že magie je moc.
Moc a nemoc
Když jsme nemocní (ne-mocní), tak nemůžeme, potřebujeme oporu druhých. A když jsme mocní – tak můžeme. Co můžeme? Být sami zodpovědní za svůj život. Sami určovat svoji cestu. Můžeme se rozhodnout, co chceme a jít za svým cílem.
V průběhu času se magie, tedy vnitřní síla a moc, stala synonymem pro kouzla a čáry. Kouzlo přitom ale není nic jiného, než nasměrování své moci určitým směrem. Zaměření své moci, své síly, na určitou věc, kterou chceme změnit ve svůj prospěch.
A jsme zase u maguše. Kněze, kouzelníka, zaříkávače, šamana, čarodějnice, medicinmana, druida. V různých kulturách a různých dobách měli ti, jež provozují magii, různá jména. Spojuje je však to, že pomocí zaměření své moci měnili realitu ve prospěch své komunity, vesnice či kmene či ve prospěch svůj vlastní.
Magie současná
Magie, tak jak o ní píšou mnohé knihy nebo jak o ní píši já zde, na svém blogu, je přizpůsobená moderní době. Protože všechny ty obětiny bohům, vonná vykuřovadla, zvířecí kůže či chřestící amulety, které se nám ve spojitosti s dávnými mágy vybaví, jsou jenom rekvizity, které mají pomoci jedinému cíli. Zaměření naší mysli.
Magie je i v dnešní době všude kolem nás. Ve všech seberozvojových knihách, jimiž přetékají regály knihkupectví, se stále opakuje týž princip, který znali keltští druidové i sibiřští šamani, egyptští kněží i středověké čarodějky – zaměřte svoji mysl na to, co chcete a ono se tak stane.
Pro mne však magie není jen vyprázdněný běh za splněnými cíli podle metod nejmodernějších koučů. S magií úzce souvisí i spiritualita – něco, co nás přesahuje, nějaká pradávná esence, která tvoří všechno živé.
A o té si budeme povídat v následujícím článku.
Ochutnat špetku magie můžete třeba v mém online kurzu Můj magický oltář:
Diskuze
Napsat komentář
Kdo jsem
Jsem blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek.
Již od roku 2009 pro vás píšu esotericky zaměřený web plný informací o duchovním růstu, zdravém životě, magii a esoterice Angelum Lucis - Posel světla.
Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci.
zkoušela jsi hrát https://www.goodgameempire.eu/?
Uprimne? Radeji byt „schizofrenicka ulhana kurva“, nez byt tupa a nenavistna, jako je pry jakasi Alue…😄
PRAVDA O LÚMENN
https://lumenn-petra-herajtova-pravda.blogspot.c
om/2022/04/lumenn-petra-herajtova-schizofrenia.html
POZOR! JE TO SCHIZOFRENICKÁ PROLHANÁ KURVA!
PRAVDA O LÚMENN
https://lumenn-petra-herajtova-pravda.blogspot.c
om/2022/04/lumenn-petra-herajtova-schizofrenia.html
CELÝ BLOG JE PODVOD! POZOR! JE TO SCHIZOFRENICKÁ PROLHANÁ KURVA!
opravuji, zase ta pozornost… pozornost Spirit-čistý duch (jang) je ta rekvizita, která dává tu látku, element. A pozornost je to, „nějaká pradávná esence (jing), která tvoří všechno živé.“ a která proudí, jde jen za tím co je pravdivé a činí jej svatým.
„…jsou jenom rekvizity, které mají pomoci jedinému cíli. Zaměření naší mysli.“ Omyl, rekvizity slouží k tomu, aby nám dávaly radost, protože když jsou tvořeny čistou radostí, tuto radost v sobě nesou, uchovávají ji i předávají. „zaměřte svoji mysl na to, co chcete a ono se tak stane.“ to je další omyl. Zaměření svojí mysli je jinými slovy buď vzpomínání, minulost, nebo plánování, projekce, budoucnost. Jenže minulost a budoucnost není pravdou. A to je magie. Vede vás pouze do jiné iluze mysli, duši, k cizí entitě. nikoli k duchu, svému skutečnému Já. Mysl a pozornost jsou dvě odlišné věci, stejně jako magie a spiritualita. Spirit-čistý duch (jing) je ta rekvizita, která dává tu látku, element. A pozornost je to, „nějaká pradávná esence (jang), která tvoří všechno živé.“ a která proudí, jde jen za tím co je pravdivé a činí jej svatým. Společně spolu vytváří radost – anandu (sanskrt) – blaženost (dítě, vesmír). Pozornost (láska) je neomezená, mysl je omezená (v čase a prostoru). Čistá mysl (mysl bez myšlenek) nás zbavuje (mimo jiné) iluze a probouzí v člověku ducha. Až pak můžeme na něj zaměřit svojí pozornost. Zaměřováním mysli – myšlením to není možné. Proto magie ani úzce nesouvisí se spiritualitou, naopak šikovně odvádí od podstaty a ještě zjemňuje (prohlubuje) iluzi. Skutečnou trvalou radost – anandu, blaženost, může dát a dává pouze spiritualita (poznání sebe sama). Spirit – duch je tou nejjemnější rekvizitou (kterou má každý v sobě). A o tom to celé je……
Ale to nás učí každá bouřka
Dokáže však roztrhat krásnou květinu
Ne celé jaro
Nemůže to srovnat se zemí, to ne
Z instinktu, který máte
Nikdy se nevzdávat
Z toho víš
Že cesta začíná znovu
https://www.youtube.com/watch?v=1kLfnglDtfE&ab_channel=NEAZIXNH