Dub

1.10.2009

V putování za magickou sílou stromů dneska zabrousíme za mýty, pověrami a lidovými báchorkami opředeným dubem. Otcovská síla přírody pomalu prostupuje krajinou, kterou majestátné kořenoví protkává už stovky let. Pojďme se do ní ponořit, mocné větve dubu už na nás mávají z dálky věků…

Jaký je dub?
Ve většině lidí tento „král stromů“ asociuje majestátnost, moudrost, sílu. A je tomu opravdu tak. Alespoň v našem zeměpisném pásu je dub bezesporu jedním z nejsilněji vyzařujících stromů a vládne mu mužská energie dvojího aspektu. Na jednu stranu tvořivá síla plodnosti, na stranu druhou ničivá síla války. Ne nadarmo staré národy spojovaly dub jak s božstvy úrody, tak s božstvy válčení – bohové, jimž je zasvěcen dub jsou kupříkladu severský Thor, slovanský Perun, keltští Taranis a Zelený Muž nebo římský Mars.

Když se budete chtít dát do řeči s dubem, většinou se setkáte s jeho pomalu, ale zato velmi silně pulzující energií. Dub není sprinter, ale vytrvalec, roste pomalu a dlouho, dožívá se velkého stáří a jeho síla není v údernosti, ale v houževnatosti. Ale přestože je dub silák s tvrdým dřevem a pevnými hluboce zapuštěnými kořeny, často umírá „násilnou smrtí“. Duby jsou více než jiné stromy náchylné k zásahům blesku, zčásti proto, že jako samotáři často stojí v jinak holé krajině, zčásti proto, že prý často rostou nad prameny spodní vody a dobře tak svádějí elektřinu. Ze všech vše jmenovaných vlastností vyplývá, že dub spojuje zemskou energii s energií ohně.

Dub a magie

Dub byl odedávna využívám k nejrůznějším magickým praktikám – jeho listí, kůra i plody se využívají k výrobě nejrůznějších odvarů a mastí, dřevo a větvičky k výrobě amuletů, staré duby byly hojně navštěvovány čaroději a čarodějnicemi, pod duby se věštilo, tančilo, kouzlilo i modlilo.

Hodně lidí si myslí, že dub byl hlavním posvátným stromem Keltů (a proto se jeho obliba dnes opět zvyšuje, přímo úměrně jak roste počet příznivců wiccy a dalších new age hnutí), ale není to tak docela pravda. Kelstké slovo drys (dub) a drus (posvátný strom obecně) bylo v minulosti často zaměňováno až splynulo do jediného výrazu – není tedy určitě pravda, že by byl pro Kelty dub hlavním či jediným posvátným stromem, ale významnou pozici mezi nimi rozhodně zastával. Ostatně pro většinu starých náboženských tradic a magických praktik byl dub stěžejním stromem.

Chcete-li využít sílu dubu, požádejte jej o pomoc a pevně jej obejměte. Jeho energie sice proudí pomalu, ale je silná a vytrvalá a pomůže vám překonat překážky nejen silou vůle ale také moudrostí. Dubové listí nebo větvičky slouží k odvracení nečistých sil, vykuřování dubovým listím zase usměrňuje energie, aby proudily správným směrem – ostatně duby často rostou na křižovatkách cest, spodních vod nebo energetických drah, jako by dohlížely na to, jestli všechno proudí tak, jak má.

Co se týče bylinkářství, z dubu se dá využít vše, ale nejčastěji se využívá kůra (nějaké bylinkářské rady najdete třeba tadyhle (http://magie-e.blog.cz/0811/dub-letni)). Listy jsou lehce halucinogenní, sušené se dají kouřit a nebo můžete žvýkat čerstvé. Druidové prý kouřili dubové listí jako součást věšteckých rituálů. Co se týče žaludů, když není dostatek obilí, dá se z nich mlít mouka, nebo se dají vařit a pojídat (nezkoušela jsem to, ale asi velká mňamka to nebude). Lepší bude využít žalud jako talisman, přinášející do vašeho života dubové aspekty – plodnost (a to jak fyzickou ve smyslu zdraví, tak i hmotnou, jakožto bohatství), vytrvalost, hojnost a sílu.

Moje zážitky s duby

Ačkoli jsem dlouhou dobu považovala dub za svůj nejoblíbenější strom, žádný jsem neznala. To se změnilo, když jsem začala podnikat před nějakými sedmi lety pravidelné výlety za zkoumáním lesa u nás na chatě.

První dub, se kterým jsem se setkala (a který rostl právě na té zmiňované křižovatce energetických proudů a vsadím svoji intuici, že i spodních vod), mi „představila“ ségra a nazvali jsme ho Stromovous. Tenhle mohutný starý dub shlížel na les a vždy, když jsem kolem něj šla, měla jsem pocit určitého řádu a stability, jakoby když tu je, tak je všechno v pořádku a harmonii. Bohužel ale píšu v minulém čase – tohoto nekorunovaného obrovského krále lesa před třemi lety pokáceli. Když jsem tehdy viděla jeho pařez a to prázdné místo v lese, kde předtím stál, rozbrečela jsem se.

Stromovous tvořil s dalšími dvěma duby (všechny rostly osamoceně mezi samými smrky) téměř rovnostranný trojúhelník, kterému jsme říkali U Stromovousů, jako v podstatě ještě děti jsme je se sestrou pasovali na jakési lesní dohlížitele a až teď s odstupem času vidím jak blízko jsme byli pravdě a jak teď les bez Stromovouse strádá, všechno je zarostlé býlím, trním a plevelem, stabilita je narušena a já jen doufám, že to někdo dá dokopy.

Možná by to mohl být můj nejoblíbenější dub, který roste kousek od Stromovousů. Zase je osamělý, kolem něj je jen houština ostružin a záplava malých smrčků. Je na něm posed, z něhož je krásný výhled do krajiny – na blízké kopce, vesnice a na les okolo. Ráda tam sedávám a poslouchám jak stromy zpívají a taky si s tímhle dubem ráda povídám a přijímám od něj energii.

Kolem rybníka u našeho domu taky roste spousta dubů, jednoho z nich jsem požádala, aby mi dal větvičku ještě než jí ztmavne a seschne listí na zimu a ta mi teď visí v pokoji a chrání mě před zlými energiemi. Poproste nejbližší dub, který máte v okolí o totéž a věřte, že se vám bude lépe spát:)

Zajímavosti nakonec

U nás rostou dva druhy dubu – letní a zimní. Ze školy si pamatuju, že mezi nimi byl nějaký rozdíl, ale teď jsem hledala jak zběsilá na netu a nic neobjevila, krom toho, že jeden má delší stopku u žaludu a druhý kratší. Je někdo, kdo ví více?:)

Znáte báji o severském bohu Odinovi? Ten, aby získal moudrost, se nechal oslepit a zavěsit se za nohu na větev stromu. Díky utrpení a slepotě fyzického zraku k němu přišlo čiré poznání a Odin se stal nejmoudřejším z Bohů. Proč to povídám? Protože podle báje visel Odin právě na dubu.

Diskuze

Napsat komentář

Nathi_Ufix
7.2.2021 at 16.37

U nás rostou tři druhy dubu. Letni, zimní a bahení. Bahní dub se od těch dvou liší špičatými kraji listí, zatím co druhé dva duby je mají oblé. Ale popravdě dub bahení jsem za tu dobu, co je znám viděla pouze 2.
Kirja
4.8.2015 at 16.04

já miluju duby:D
Lúmenn
10.2.2015 at 19.28

[9]: pravda je, že když na to koukám, většina pramenů se zmiňuje o samotném Yggdrasilu, tedy jasanu, ale vím, že jsem někde získala informaci o tom, že se nejednalo o prastarý strom, ale o dub…takže možná jen mystifikuji a pravdu máš ty, díky za upozornění, ještě doověřuji;)
spirit
2.2.2015 at 20.56

Stalo se vám někdy, že stojíte pod dubem a bez jakéhokoliv závanu větru na vás spadnou všechny žaludy na ráz? A na stromě nic už nezbyde? Když jsem mluvila jako malá s dubem tak se mi přesně tohle stalo. A poté z něj vycházela taková příjemná brnivá energie. Od té doby pod ním sedávám a povídám si sním. Může se stát strom vaším přítelem?
grainnesworld
10.12.2014 at 18.55

Nechci se v tom moc "rejpat", ale Odin podle legendy visel na jasanu (Yggdrasil). Nebo existuje i jiná verze? Ráda se poučím :)))
pepa
15.4.2013 at 18.03

Děkuji za vysvětlení,který je letní a zimní. Dnes je těžké ochraňovat dřeviny, dnešní nájezdníci,já jím říkám klauzovci,rabují a kradou kde co.Přijedou vyrabují vzrostlý les aniž jim patří a majiteli je povinost vysazovat.Les roste tři generace .Tak se stalo mojí sestřa a nevyhýbají se ani alejím v městech pod záminkou nebezpečnosti. Stačí zajet na šumavu a zlédnout Březník – zoufalost. Najatí ochránci se přivazují k nemocným stromum a tak nepřímo likvidují další plochy které napadne kůrovec.Rozhodují "tzv odborníci z Prahy " o osudu všeho jako by naříklad na Šumavě žily idioti.Opak je pravdou -idioti opanovali již všechny instituce v Praze a tak to také dopadá.Jediné co je zajímá jsou prachy v šestimístných číslech a po nich potopa. Pepa
Krasivija
15.6.2011 at 19.32

Chudák dub. Takhle ho pokácet. Lidi jsou zrůdy.
Magmell
15.9.2010 at 22.31

Jojo:) letní dub má na konci u řapíku tzv. prdýlku a zimní ji tam nemá:D
leeth
22.5.2010 at 21.14

jak se bavíš se stromy? :)
esk
17.4.2010 at 19.48

Co se týče těch rozdílů.. dají se poznal podle listí. Když koukneš na jeden list, letní bude mít list u řapíku jakoby vyhrnutý (jakoby "pumpky" na léto), zimní bude končit přilnutím k řapíku… snad to nějak pomůže.
Fahisha-al-LaVey
13.2.2010 at 12.55

Markéta má pravdu, letní opadává na podzim a zimní na jaře :) Duby taky miluju, před dům jsme jich pár vysadili (ještě malinkých, vyklíčených v přírodě), jenže každý rok nám je při sekání městských trávníků posekali, pak jsme kolem nich zapíchali laťky a vyskládali kameny, laťky vytrhali, kameny odházeli a dubíčky nám stejně sesekli :((( Tuhle lidskou ignoranci nepochopím..
Markéta
30.1.2010 at 22.49

My máme veliký starý dub na dvorku před domem. Jak tak tohle čtu, zajímalo by mě jesli ho sem někdo vysadil záměrně (do našeho domu jsme se přistěhovali). Taky mám v pokoji jeho větvičku :) Myslím, že rozdíl mezi zimním a letním je v tom, že jednomu (letnímu?) opadává listí na podzim a druhý ho má přes zimu a spadne až na jaře, ale nevím který je který. Jinak, máš opravdu krásný blog:)
etellyen
1.12.2009 at 9.09

myslim že to jak se odlišuje zimní od letního má něco společnýho s listy :)

Kdo jsem

Jsem blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek.

Již od roku 2009 pro vás píšu esotericky zaměřený web plný informací o duchovním růstu, zdravém životě, magii a esoterice Angelum Lucis - Posel světla.

Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci.