Jak si zpříjemnit facebookovou zeď aneb pár tipů na zajímavé stránky

No, já nesleduji stránky, kde je účelová propagace sebe sama, kde to de facto nic nenabízí , ale chce to jen něco prodat nebo podstrčit sebe sama.
Pak nesleduji stránky, kde není vzájemná svoboda, kde někdo šlohne slova z úst někomu jinému, nasadí mu slova , které nikdo neřekl a tvrdí, že řekl/řekla, někoho osočuje a nedá mu prostor. Ten fenomén zneužívání internetu skončí, jakmile každý, kdo něco na web napíše, ať kamkoliv, bude moci sám, ať již s pomocí odstranit. A s tím i odstranit nepravosti, kterými jemu/jí bylo neprávem, zmatečně uškoděno. Většinou ti, kdo dávají na web kuriozity o lidech jsou sami domýšlivou a vymýšlivou kuriozitou a jen lžou o ostatních, aby zakryli svoje viny, které napáchali zcela ze svévole, pro nic a za nic. Takoví lžou i v tom, že vyčerpali všechny možnosti k domluvě a pochopení o tom co se stalo a jak se stalo, o okolnostech a faktech. Skutky svědčí sami o opaku, zkrátka nevyčerpali nic, ba opačně jen si tak útočili.
Ale pravda jsou i jiné kuriozity, ve smyslu zvláštnosti, nebo výjimečnosti, kde toto neplatí a někdo sbírá lépe řečeno zajímavosti o přírodě, o technice o metodách svépomoci ke zdraví, energeticé soběstačnosti, cestování, poznání sebe sama a lidskosti. Jsou různá témata.

Líbí se mi, když někdo dovede kreativně tvořit opravdu nádherné výtvory, které ukazují, že dovede s inspirací vložit do díla kus své dovednosti. Proto je tolik oborů, kolik dovedností lidé mají a je jich víc, které vznikají. S novými nápady vznikají další inspirace a výtvory.

Do svého díla umělci, technici i lidé v sociální práci odrážejí kus své nedeformované osobnosti. Když mluví o lásce, je vidět, že jdou v té lásce. Píší o tvoření a je vidět, že tu tvorbu znají, vzniká jim pod rukama a nejen pod rukama, i kolem.
Ze sociálních sítí jsem slyšel, že teď v kurzu ten instagram v různých podobách.
Když se řekne facebook, tak mě hned napadnou slova “ dávná minulost“. Někdo tam má tu propagaci, nebo tématickou skupinu, proč ne. Když to řeknu obrazně, tak na opravdu pohodovou debatu si lidé neudělají skupinu na větším place než Staromák , aby na sebe ječeli do amplionů a ze střech, křoví, helikoptér a ucpaných východů na ně hledělo několik set snajprů. Opravdu jen velmi obrazně, nic skutečného a nic doslovného.

Nevidím v tom dlouhodobou perspektivu v řádu desítek let. Budou se více rozlišovat soukromé a veřejnozájmové účely debat. Podle toho diskrétní, důvěru zajišťující , ač veřejně přístupné, skupinky. Celý internet je doposud ve vývoji a je to řada ajťácko ( IT) sociálních experimentů, které se zatím moc nezdařily a vidíme, že se pomalu strukturou a schopnostmi dopracovávají. Vznikají zkušenosti, ty je potřeba zavádět do praxe.
Je potřeba přístupnost informací, jejich čistota, svoboda, ne jen jednosměrná nebo jednostranná, ke všemu zároveň možnost společného růstu k lepšímu pochopení shod a rozdílností, příčin a nadějí pro budoucnost.

Zvířátka jsou roztomilá. Vždy, když tu jejich roztomilost chceme objevit. Pak se na nás ta roztomilost hezky odráží. Zvažuji pomalu odkráčet z diskuse, možná na čas, třeba napořád. Budu potřebovat koncentrovat hodně energie na jednu důležitou , i když rozmanitou věc z lásky.
Přichází nová doba. Nových dob tu už bylo a každý máme i tu svoji , na to máme instinkt poznat, kde a kdy budeme na svém místě, kde právě máme teď být.

Domeček z karet již padá, nové zámky se již postavily. Doděláno je. Životem kráčíme, dopředu z dobou až nadčasově k lepším věcem jdem.