Jsou 5G sítě smrtící? – III. Mýty a fakta

Nejprve si, prosím, přečtěte první Jsou 5G sítě smrtící? – I. Jak to funguje? a druhou část článku Jsou 5G sítě smrtící? – II.Jak na nás působí záření. Tato na ně přímo navazuje. Některé informace by pak pro vás nemusely být srozumitelné.

5G sítím je na jednu stranu připisována řada škodlivých, ba smrtících účinků od rakoviny přes potraty až po koronavirus, na stranu druhou je úřadům vyčítáno, že 5G sítě nikdo dostatečně nezkoumal a víme o nich málo na to, abychom je zavedli jako bezpečné. Jaké argumenty tedy zaznívají z řad kritiků 5G sítí? A dá se jim věřit?

5G sítě jsou jako mikrovlnka?

Velmi často se na webech, popisujících hrozivé účinky 5G sítí, setkáme s přirovnáním k mikrovlnné troubě. O ní koluje také celá řada mýtů a stala se vyloženě synonymem všeho zlého, co může z elektromagnetismu vzniknout. Jak ale taková mikrovlnka vůbec funguje? Tohle video to snadno a rychle vysvětluje.

Protože mobilní sítě páté (a mimochodem i té stávající, čtvrté) generace využívají ke svému fungování mikrovlny (což je poměrně široké rozpětí vln od 300MHz až po 30GHz), může to vést k mylné interpretaci, že všechny mikrovlny nás mohou zahřát a tím nám ublížit.

Dalším matoucím jevem je fakt, že mikrovlnná trouba má frekvenci 2,4 GHz – což je stejná frekvence na jaké běží většina domácích wi-fi routerů. Jenomže…

Klasický wi-fi router má výkon okolo 0,1W, zatímco mikrovlná trouba, která ohřívá jídlo, kolem 1000W. Tedy desettisíckrát vyšší!

Pokud dáte litrovou nádobu s vodou do mikrovlnné trouby, ohřála by se při výkonu 1000W o 1°C asi za 7 sekund.  Pokud byste ji chtěli ohřívat výkonem 0,1W z wi-fi routeru, trvalo by vám to asi 11 hodin. A to se stále bavíme o jednom kilogramu vody – lidské tělo takových kilogramů vody obsahuje desítky.

Tajemství je tedy opět ve výkonu – což jsme se mimochodem dozvěděli již v předešlé části.

Způsobují 5G sítě rakovinu?

To, že by elektromagnetické pole mohlo způsobovat rakovinu, poprvé publikoval vědecký tým na počátku 90.let. Toto zjištění se týkalo zvýšeného výskytu dětské leukémie u dětí, které žily v těsné blízkosti vedení vysokého napětí (VVN).

Jak již víme z předchozích částí, VVN má frekvenci asi 50Hz, tedy miliardkrát nižší, než mobilní signál. Právě nízkofrekvenční pole (jak už také víme) mohou v lidském těle indukovat (ač velmi slabý) elektrický proud.

Stovky dalších výzkumů na toto téma nakonec v průměru potvrdily nepatrně (v řádu promilí, tedy tisícin procenta) vyšší riziko, ale je záhadou, že se týká pouze jediného typu rakovinného onemocnění a to ještě pouze u dětí (zdroj). Každopádně jde pouze a jenom o nízkofrekvenční pole, která se vyskytují u vedení vysokého napětí.

Některé další studie pak ukázaly vyšší riziko nádoru mozku při intenzivním každodenním telefonování z mobilního telefonu (nutno podotknout, že takových studií bylo, ze stovek provedených, skutečně jen několik a metodologie některých se časem navíc ukázala být pochybná). Z toho důvodu byla všechna elektromagnetická pole zařazena do skupiny karcinogenů. Takže je to černé na bílém? Elektromagnetické záření =  rakovina? No, vlastně vůbec ne…

Karcinogen 2B

Mezinárodní skupina pro výzkum rakoviny (IARC) a Světová zdravotnická organizace (WHO) vedou seznamy karcinogenních látek. Tedy látek, které mohou u člověka vést ke vzniku nádorového onemocnění či pravděpodobnost tohoto onemocnění zvýšit.

Ty jsou rozděleny do několika skupin – v první jsou zcela prokázané karcinogeny (třeba benzen, azbest, kouření cigaret, ale také UV záření, které dnes a denně přijímáme ze slunce).

Druhá skupina (2A) jsou látky, které jsou pravděpodobně karcinogenní, ale souvislost ještě nebyla zcela potvrzena. Sem patří například glyfosfáty, styren nebo konzumace červeného masa.

A konečně se dostáváme ke skupině 2B, kam se řadí látky, u nichž byl v některém výzkumu karcinogenní účinek prokázán, ale výzkumných prací je v tom ohledu příliš málo nebo jsou výsledky neprůkazné.

A právě do skupiny 2B patří také naše neionizující elektromagnetického záření. Kromě něj ale jsou na seznamu i látky, které pravděpodobně považujete za velmi zdravé. Třeba šťáva z aloe vera nebo extrakt z ginkgo biloby. Z dalších překvapivých věcí také tělový pudr obsahující mastek, prášek z rostliny vodilka kanadská či práce hasiče, tiskaře nebo výrobce koberců.

Proti sirupu na podporu paměti ale překvapivě nikdo masové kampaně nepořádá…

Tak způsobují ty mobily rakovinu nebo ne?

Strach, že mobilní telefony zapříčiní nárůst onemocnění rakovinou, se objevil již v době, kdy se stavěly vysílače pro síť první generace. A s každou další se vždy vzedmula vlna alarmistických prohlášení. Než plácat studiemi o stůl jako mariášovými kartami a čekat na konečný trumf, ukážu vám jeden graf.

Toto je statistika výskytu rakoviny v USA. Zelené sloupečky, které se objevují v roce 1992 a od té doby strmě stoupají, značí kolik lidí ze sta vlastní mobilní telefon. Jak můžeme vidět, číslo je dnes dokonce vyšší než stovka – tedy někteří lidé mají telefon více než jeden. S tím logicky roste i infrastruktura a zavádějí se nové a rychlejší služby.

Byly-li by obavy odpůrců 5G sítí pravdivé, logicky by spolu s nárůstem užívání mobilních telefonů a bezdrátového internetu měly přibýt také případů rakoviny a to zejména rakoviny mozku.

Jak ale vidíme v grafu, počet případů rakoviny mozku je posledních 40 let konstantní.

Co se týče celkového počtu nádorových onemocnění, v roce 2015, pár let po spuštění 4G mobilní sítě, byl jejich počet zhruba stejný, jako v roce 1985.

5G a koronavirus

Kdo má jen elementární povědomí, jak fungují viry, musí mu být jasné, že mezi nimi a elektromagnetickým zářením nemůže být spojitost. Infekční nemoci se šířily dávno předtím, než člověk vůbec tušil, že nějaké elektromagnetické záření existuje. Proto ani nepovažuji za nutné tuto teorii podrobně vyvracet, jen ji zmiňuji na okraj, jako jeden z nejabsurdnějších argumentů.

Jen pro zajímavost. V silně zasažené Itálii je jen 7 míst, pokrytých 5G sítí, zatímco Jižní Korea, kde bylo případů velmi málo, je pokryta prakticky celá. Ohromné množství případů má i Rusko, kde vysílač 5G sítě nestojí ani jeden. To by na veškeré rozptýlení obav snad mělo stačit.

 5G sítě a potraty

Není mým cílem popsat a vyvrátit úplně všechny více či méně šílené teorie, které kolují internetem. A není to ani v mých možnostech. Poslední, čemu se tedy budu věnovat, je údajná spojitost mezi 5G a potraty. Na této na první pohled alarmující zprávě bych ráda ukázala, jak manipulativně jsou články o 5G sítích často psány.

Kromě obrázků (viz níže), které využívají bulvární titulky a děsivé fotografie, je bulvárním stylem, který chce šokovat, psán i celý článek. Cituji:

„Tato studie byla provedena v době, kdy ještě nebylo 5G. S 5G se 100-1000 zvětší radiace. (…) Po kontrole několika dalších faktorů měly ženy, které byly vystaveny vyšším hladinám MP, 2,72krát vyšší riziko potratu (…) S nástupem 5G a internetu věcí, tato radiace vzroste 100 a víckrát. To je možný konec biologického života. Je prognóza, že pokud nezastavíte 5G sítě tak jenom jedno z osmi dětí se bude rodit zdravé, hodně lidí oslepne, nebo umře.“

Za prvé, jak již víme z předešlé části, úroveň záření se se zavedením 5G nezvýší a pokud, tak jen naprosto minimálně a jen velmi blízko vysílačům. O stonásobném zvýšení pak nemůže být řeč v žádném případě (spočítali jsme to v minulém díle).

Za druhé studie zkoumala ženy, které měly být vystaveny velmi vysokým intenzitám magnetického pole. To generují především elektrické rozvody, ať už v našich domovech nebo dráty vysokého napětí v krajině. Připomeňme si, že tyto zdroje mají velmi nízkou frekvenci, okolo 50 Hz.

Pro elektrické rozvody (ať už ty v bytech nebo ony dráty v krajině) platí u nás samozřejmě také bezpečnostní limity. Veličina se nazývá magnetická indukce a udává se v jednotkách Tesla nebo Gauss. Horní přípustnou hranicí je 100mikroTesla, což se rovná 100miliGauss. S takto vysokými hodnotami magnetického pole se ale prakticky nemáme jak setkat.

Ohrožuje nás magnetická indukce?

Opět si půjčíme měření od pána z webu o elektrosmogu, na něhož jsem odkazovala v minulém článku. Pár metrů od VVN naměřil hodnotu 4mG.

Jenomže pár metrů od VVN se vyskytujeme jen skutečně zřídkavě. Obvyklé hodnoty, které naměříme v naší domácnosti, se pohybují mnohem níže, obvykle do hodnoty 1 mG. Jak ostatně uvnitř budovy naměřil i autor obrázku výše.

Totéž potvrzuje i měření brněnské studentky, která na toto téma zpracovala bakalářskou práci. V areálu vysokoškolského kampusu provedla dlouhodobé měření a co zjistila?

Průměrné hodnoty magnetické indukce se pohybovaly okolo 1-1,5 mG.

A to se bavíme o areálu školy, kde jsou laboratoře využívající přístroje na magnetickou rezonanci. A navíc je samozřejmě zcela pokrytá wi-fi signálem.

V práci se také dočteme, že nejvyšší hodnoty magnetického pole se týkaly nejnižších frekvencí, tedy 50 Hz. Se stoupající frekvencí hladina magnetického pole klesala.

Není tedy důvod si myslet, že by vysokofrekvenční mobilní síť měla generovat vyšší magnetické pole – je tomu právě naopak.

Ve výše zmíněné studii stoupalo riziko potratu nad průměrnou denní hodnotu 2,7mG, které se v běžném životě, pokud se rádi nepotulujeme pod dráty vysokého napětí, v podstatě nepřiblížíme. Navíc je zajímavé, že podle výsledků studie bylo nejvyšší riziko potratu (a to 2,7x vyšší) při hodnotách 2,7mG až 3,6mG. Zatímco při nejsilnější expozici nad 6,3mG bylo vyšší pouze 1,8x. Je tedy velmi pravděpodobné, že korelace v tomto případě neznamená kauzalitu a bude třeba dalších měření.

Co tím chci říct?

Články, které pojednávají o škodlivých účincích 5G sítí, jsou bohužel často plné manipulace. Právě proto jsem ve dvou předešlých částech podrobně popisovala mechanismy fungování elektromagnetického záření, včetně možností, jak si rizika můžete sami spočítat.

Pokud totiž pochopíme, jak něco funguje, budeme se toho mnohem méně bát a nepodlehneme tak snadno obchodníkům se strachem.

Není v mých časových možnostech ověřit všechna tvrzení, která na webech o škodlivosti 5G sítí najdete, a napsat o nich články. Z vlastního zkoumání a dohledávání zdrojů jsem ale zjistila, že velká část informací je nepravdivá nebo alespoň značně zkreslená.

Než sami uvěříte nějaké fantastické a děsivé zprávě, podrobte ji vlastnímu úsudku tak, jako jsem to udělala já v této sérii článků. Následující body pro vás mohou být vodítkem.

• seznamte se s tím, jak děj funguje – lépe tak rozlišíte, co je možné a co už je fikce
• ověřte si informaci z více zdrojů – tyto zdroje by na sobě měly být nezávislé
• je-li v textu uvedena nějaká faktická informace, jděte k jejímu původnímu zdroji – pokud chybí, zbystřete
• hledejte argumenty z obou stran názorového spektra a kriticky je porovnávejte, někdy bývá pravda uprostřed
• čím bombastičtější a bulvárněji podaná je zpráva, tím pravděpodobněji je nepravdivá

V poslední čtvrté části si všechno shrneme a na chvíli opustíme svět vědeckých faktů, abychom se na to podívali i intuicí.

ĆTVRTÝ A POSLEDNÍ DÍL ČLÁNKU NAJDETE ZDE

U tohoto článku není možné přidávat komentáře. Nebojte, nechci nikoho cenzurovat – možnost vyjádřit se v komentářích bude u posledního dílu tohoto čtyřdílného seriálu, který vyjde v pátek. Ráda bych tím předešla mylným interpretacím a zbytečným otázkám na věci, které budou pravděpodobně vysvětleny v dalších částech. Děkuji za pochopení :)