V těchto dnech svět obletěly dechberoucí fotografie, jež pořídil nový teleskop Jamese Webba. Ten před půl rokem odstartoval ze země a nyní se nachází 1,6 milionu kilometrů daleko od ní. Jeho vývoj započal již v roce 1996 a start mise byl mnohokrát odložen, několikrát dokonce hrozilo i úplné zastavení vývoje. Nakonec však tento zázrak moderní vědy a techniky mohl vystoupat k nebesům a pomocí beryliového zrcadla o průměru 6,5 metrů a vysoké citlivosti na infračervené světelné spektrum nyní může pozorovat objekty, vzdálené miliardy světelných let.
Pohled do minulosti
A právě z těch nejvzdálenějších částí kosmu, z nichž k nám světlo letělo přes 13 miliard let, nyní na Zemi doputovaly snímky, jež dosud nemají obdoby. Pozorujeme na nich vlastně samé počátky Vesmíru.
A nejen to. Na jediném snímku z Webbova teleskopu můžeme vidět několik galaxií, kdy každá obsahuje stovky miliard hvězd.
Jsou to čísla, která si náš mozek ani nedovede představit. Umíme počítat do stovek, tisíců, možná zvládneme i miliony, ale jakmile dojde k miliardám, naše představivost nestačí. Rozlehlost Vesmíru jak tak ohromná, že jakákoli pozemská přirovnání nejsou dostatečná. Jen v námi pozorovatelném vesmíru je více hvězd, než pověstných zrníček písku na Sahaře. Dokonce více, než všech zrníček písku na všech plážích světa.
Podívejte se, jak vypadají zrnka písku pod mikroskopem
Zrníčka písku
Při pohledu na snímky maličkatých spirálek, v nichž se ale skrývají myriády hvězd, planet a kdo ví, možná také pro nás zatím nepředstavitelných forem života, si člověk uvědomuje svou mrňavost. Míň než zrnka písku, než kapičky v moři, maličkaté bytůstky na prťavé planetě v rameni jedné mrňavé galaxie. A oproti prastarým hvězdám také neskutečné mladé bytůstky, existující v měřítku vesmírného času sotva jedno mžiknutí oka.
A je úžasné, že tihle mladí mrňousové zvládli vynalézt přístroj, který jim umožní všechnu tuhle nádheru pozorovat. Zkoumat ji. Poznávat. A třeba časem i pochopit. Kolik jen tajemství a záhad můžeme poodhalovat díky tomuhle kousku techniky na oběžné dráze. A přitom málem vůbec nevznikl.
Původně měl Webbův teleskop stát okolo miliardy dolarů. Neboť se ale jedná o nejsložitější zařízení, které dosud člověk vyslal do vesmíru, jeho cena se v průběhu času vyšplhala na miliard devět (v přepočtu asi 245 miliard korun). A právě peníze byly hlavní brzdou celého projektu a jen tak tak si jej vědci vydupali ze země.
Relativita peněz
Zdá se to jako hodně peněz. Tak jako si neumíme představit miliardy hvězd, i miliardy peněz jsou mimo naše chápání. Vždyť člověk s průměrnou mzdou by na teleskop vydělával 6,5 milionu let(!).
Nicméně v kontextu současných událostí, kdy na Ukrajině již téměř 5 měsíců trvá válka, jde vlastně o drobné na svačinu. A to je ta nejsmutnější vizitka pro malé opice z malé planety, které umí vynálezat báječné dalekohledy, jaká jen může být.
Odhaduje se, že Rusko každý den vydá na válku na Ukrajině 900 milionů dolarů (asi 21 miliard korun). Za každých 10 dní války bychom tak mohli postavit nový teleskop. Vzhledm k tomu, že válka trvá již 140 dní, bylo by to hned 14 nových vesmírných dalekohledů.
Ale to se bavíme jen o Rusku. Nepočítáme výdaje Ukrajiny, ani zemí, které ji podporují. Nepočítáme dopady sankcí na Rusko ani zdražování surovin. Nepočítáme zhoršující se ekonomickou krizi a nepočítáme ani peníze, které budou potřeba na poválečnou obnovu zničené země – tam se odhaduje částka okolo 600 miliard dolarů (!), což je přes 60 vesmírných teleskopů.
Make space, not war
Nejde mi na rozum, jak s ledovým klidem můžeme denodenně vydávat na zabíjení lidí a ničení měst miliony a miliardy, jako by šlo o barevné papírky, a přitom se cukat, když vědci chtějí nahlédnout pod roušku tajemství Vesmíru. Nejen, že mi to nejde na rozum, ale je mi z toho smutno – tak nekonečně smutno, jako je hvězd v zatím neprobádaných a neviděných galaxiích.
Nechápu, jak bytosti, jež jsou zároveň tak moudré a schopné, že mohou počítat hvězdy vzdálené miliardy let, jsou zároveň tak pošetilé a hloupé, že se zabíjejí navzájem, stisknutím tlačítka ničí domy, ulice a celá města, brodí se v krvi, znásilňují a ubližují. Není pro to omluva a není pro to sebesvatější důvod.
Momentálně však nezbývá, než věřit, že pohled do vzdálených prastarých oblastí Vesmíru v nás třeba probudí dostatek pokory a moudrosti, díky níž budeme v blízké budoucnosti schopni odhodit zbraně a namísto vraždění veškeré naše prostředky a um věnovat poznávání tajemství Vesmíru, života a jsoucna jako takového.
Ničení je snadné, okamžité a odporné. Poznávání je však náročné, dlouhodobé – a taky nádherné.
Tak pojďme radši místo válčení koukat do Vesmíru.
Make love. And space. Not war.
S láskou Lúmennka
Zdroje:
Diskuze
Kdo jsem
Jsem blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek.
Již od roku 2009 pro vás píšu esotericky zaměřený web plný informací o duchovním růstu, zdravém životě, magii a esoterice Angelum Lucis - Posel světla.
Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci.