Modlitba pro nás

Bože , jak mě se stýskalo, kdy tu vyjde něco hezkého, když tomu internetu chyběla naděje. Tady svítí světlo, jako slunce. Někde jinde kopou do lidí a říkají , máme vás rádi. Kopou do lidí tak dlouho, dokud předvídatelně očekávají, že jim vynadáte.

A když to neuděláte, stejně si vymýšlí, že je nenávidíte. I když říkáte a vykazujete skutky, že je máte rádi, kde se bere v nich tolik podlosti, že vám stále podrážejí nohy. A to jsou ti, kteří říkají, že nemá cenu milovat, nemá cenu se s lidmi přátelsky bavit, protože stejně jsou “ všichni “ zlí.

Skutky jiné, činy jiné. Mluví o něčem jiném, v pozměněném kontextu, pokaždé, když na ně promluvíte, nebo jim odpovíte. Lžou o těch, kdo činí dobré skutky, protože sami chtějí velké peníze za nic. Mají neurčité dotazy, neurčitá vyjádření. Sugestivní dotazy, sugestivní vyjádření.

Když vás jen tak pro jejich potěšení slovně napadají, mluví tak, jako by vůbec nevěděli kontext, vůbec nic nečetli a s nikým nemluvili. Nevadí jim, že rýpou zcela do vytrženého slova, které se jim zrodilo v hlavě, předkládají, že jde o jinou situaci, než jde a za ni vás kritizují. Za tu jimi smyšlenou, přičemž skutky, o té skutečné situaci mají přímo před sebou.

Že jim není hanba, když znají pravdu, znají i svá slova, která zatloukají. Znají své skutky a vědí, že my o jejich skutcích víme. Vyjadřují se, jako by nic takového neučinili a neřekli. Jako by se nestalo, co se kolem stalo a je to přímo před jejich bulvami v tu chvíli. Ztrácejí paměť a pak ji znovu nacházejí. Ztrácejí zrak, aby znovu říkali, že jsou bystrozrací a hned na to, že nic nevidí. Říkají, že se dívali a ohledávali a nic nenalezli. Přitom nic nehledali.

Máme věřit iluzím, manipulacím, kterým oni sami nevěří, když sami iluze a manipulace dělají. Na ledacos mají své finty.
Podvedli nás a tím podvedli sebe. Píchli nás do zad, otočili jsme se a oni spatřili svoji tvář. Když jsme padali, oni padali s námi. Nelze po lidech šlapat a nezašlápnout přitom sami sebe. Nejde zapálit dům, nebo les, ve kterém jsou, aby v něm také nemohli uhořet.
Lidstvo a příroda je spojitou nádobou. Kde se něco ničí, tam se ničí všem a na všech se to různými způsoby projeví. Jako pochodeň od pochodně se zapaluje dobrá myšlenka, tak podobně, když stojíme v obrovském kruhu a někdo do někoho strčí, celé se to sesype, až to zezadu spadne zpátky také na toho, kdo do toho živého, skutečného člověka, vedle sebe, strčil.

Svět má spolupracovat. Valíme před sebou těžký vagon. Máme všichni společné cíle, ne, že ne. Po Babylonu je potřeba začít si rozumět. Chtít rozumět. Ne, že ten , kdo zkusí rozumět , anebo vysvětlit, že dostane přes prsty, aby zlo mělo zase první slovo na předních místech.
Zlo , které stále skáče do řeči, a ti , kdo nejsou skvělí šermíři padají pod lokty těch šílených.
Dobro nezastaví. Hlas dobrých bude slyšet na nejvyšších místech. A obloha se otřese.

Zavládne nová pohoda. Modlitba spravedlivých a srdcem i duší silných musí být vyslyšena.