Nic neumírá, vše pokračuje

Před pár dny mi Vesmír seslal zajímavou vizi, která byla jedním z nejsilnějších zážitků tohoto charakteru, který jsem dosud prožila – ještě nikdy mě nic tak intenzivně nenutilo vnímat, tolik barev a světla a vědění najednou. A pak touha se o to podělit, vykřičet Pravdu do světa, sdílet ji a radovat se z ní. Tolik pocitů najednou mě v ten večer zaplavilo a já měla co dělat, abych je ustála.

V té vizi jsem viděla celý svět, pospojovaný zlatavými stuhami energie, které se táhnou mezi každou živou bytostí a spoustami dalších bytostí. Vedou od květin ke zvířatům, od hlíny ke stromům, od člověka ke člověku, od andělů k lidem, od víl ke květinám…prostě celý svět je protkán nekonečnou spletitou sítí energetických vazeb, které každým okamžikem vznikají a jen málokdy zaniknou. K čemu tolik energie a propojení? Vysvětlím.

Každý člověk se v okamžiku vtělení do matčina těla spojí s její srdeční čakrou teninkým předivem energie. Jak dítě roste, vnímá stále více lidí kolem sebe a stále více vjemů od své matky. Energetické vazby přibývají. Pak se narodí a začne poznávat svět kolem sebe a energetické vazby vedou k jeho rodině, přátelům, ale také k jídlu, které sní, ke stromům v parku, k rostlinám, s nimiž si hraje, k broukům, které najde v trávě. A všechny ty živé bytosti mu jeho energii oplácejí – stromy, zvířata a lidé, ale i rostliny a zvířata přeměněné na stravu se mu vlejí do žil a dají mu síly. Energetické vazby se pojí ke všemu, co v životě zakusí. Někde je tok energie nevyrovnaný, jinde stálý.

A všechna ta energie, co se přelévá, je láska. Láska tvoří tu spletenou síť kolem celého Vesmíru a spojuje všechno se vším. Malé dítě je spojeno s matkou předivem lásky, matka je spojená s jeho otcem a ten s celou svojí rodinou. Lidé z rodiny se spojily se stromem, na nějž se s obdivem dívali, s jídlem, které s vděčností za přijatou energii pozřeli, se zvířaty, která pozorovali se zájmem, s lidmi, na které se usmáli na ulici…a ta zvířata a ti lidé a ty rostliny se zase spojili s jinými, zvířata se stromy, které jim dávají obživu a květiny s hlínou, s Matkou Zemí, která ji živí. Věřící lidé se spojují s Vesmírem, s Bohem a Bohy, s anděly a ti všichni nám enerii lásky navrací.

Všichni jsme spojeni v jediném velkém svazku, každá buňka v našem těle, každý atom je spojený s tím sousedícím energií lásky, která je nutí být pospolu a držet pohromadě. Láska není vesmírem, ale ten díky ní drží pohromadě! Vše kolem nás je spojeno láskou, naše těla, naše duše…a láska cirkuluje, mění se, přechází od jednoho k druhému, tvoří se a nebo slábne, ale nikdy nezaniká.

Každý kus trávy, na který jsme se kdy se zájmem podívali, každé stéblo, každý pták, co nás zaujal na obloze, každý člověk, ke kterému jsme vyslali svůj pohled, je s námi navěky energeticky spojen. I když to spojení zeslábne časem, nikdy nevybledne úplně a tak jsme začleněni do sítě, nekonečné sítě lásky.

A jak to souvisí s tím, že nic nemůže zaniknout?

Vše, čemu dáme svoji energii, nám energii, byť jen malý ždibec, vrátí. Láskyplný pohled na malé dítě k nám svět vyšle zvědavý zájem, položení dlaně na kůru stromu vrátí energii ze země, a tak dále a tak dále. Pokud ten strom pak zanikne, přesto žije dál v té energetické stopě, kterou do nás vložil. Zabité zvíře, které sníme, přenese energii do nás a my díky jeho síle dále žijeme. A pak zplodíme potomky, v nichž koluje zase naše síla. Naše děti zasadí rostlinu, vloží do ní svoji energii a díky ní vznikne třeba celý les, z něhož bere energii bezpočet zvířat a tak zvířata pak zase někdo sní a tak dále a tak dále až do skonání světa. Vše je propojeno, nic nežije osamoceno, každá buňka, každý živočich, každá bytost je součástí dobře fungujícího systému, který vše, co vyšleš, vrátí. A tak čím víc vyšleme lásky, tím více jí dostaneme zpět, tím více energetických kanálů se otevře, tím více sami sebe vyšleme do světa a tím více z nás přetrvá, až naše duše odejde.

Nic nekončí, vše pokračuje, vše je omotáno pevnou sítí lásky, z níž není úniku, která objímá všechno a jen díky ní můžeme existovat. Berme ji a dávejme, to je smyslem a podstatou existence nás všech.

S láskou (s tou především:)) a úsměvem Lúmennka