Samhainem se Keltské kolo roku uzavírá a magický rok pohanů končí. Je to jeden ze čtyř svátků ohně, které jsou mezi slunovraty a rovnodennostmi. V dávných dobách byl oslavou konce roku a začátku nového, jakýsi pohanský „Silvestr“.
V tento magický den se dimenze protnou a náš svět, svět lidí, se na jedinou noc spojí se světem mrtvých, kteří mohou volně chodit pod hvězdnou oblohou. Naši předkové věřili, že když se zamaskují jako duchové, oklamou strašlivá zjevení a ta jim neublíží, protože je budou považovat za jednoho z nich. Z toho se postupem času stala tradice Halloweenu v anglosaských zemích. Ani u nás se na tradici spojení světů nezapomnělo a tak si v tento den připomínáme Dušičky, svátek zemřelých.

Samhain
Kdy: v noci ze 31.října na 1.listopadu
Další názvy: Hallowmas, Samana, Samhuinn
Symboly: kotel, maska, hranice, koště, fotografie zemřelých nebo s nimi spojené předměty, lucerny, nástroje k věštění (karty, křišťálová koule apod.)
Pokrmy: dýně, jablka, hrušky, tuřín, ořechy, lískové ořechy, chleba, pivo, mošt (cider), bylinné čaje
Bylinky: chryzantémy, dobromysl, česnek, majoránka, muškát, dub, zemědým, lilek, pelyněk, pcháč a bodláky vůbec, kapradiny, šípky
Barvy: černá, oranžová, tmavočervená, hnědá, tmavofialová, šedá
Co se slaví?
Keltové věřili, že v tuto noc
umírá bůh starého roku a odchází do
země mrtvých, aby se o
Yule (
zimní slunovrat) opět zrodil. Pro většinu keltských kmenů tímto dnem končilo Kolo roku a začínalo se točit zase od začátku. V pozdějších tradicích se někdy za konec roku považoval právě Yule.
Hlavním božstvem Samhainu je podoba trojné bohyně Stařeny (také Babice). Stařena přináší moudrost a vědomí, že bez smrti by nemohl existovat život. Když listí opadává a tleje, je to proto, aby na jaře vyrašilo nové. A aby se tlející listí časem stalo půdou a tím i výživou pro další rostliny.
Proto je Samhain svátkem Smrti. Nikoli však jako něčeho negativního, ale jako přirozené součásti koloběhu života. V tento den je náš svět také nejblíže zemi mrtvých a oba světy se tak na okamžik protínají a živí se mohou setkat s mrtvými. O tomto svátku je dobré zaměřit se na naše předky, naši rodinu, kořeny. Můžeme od nich získat rady i povzbuzení.
Mohlo by vás zajímat: Jak bezpečně vyvolávat duchy?

Jak se slaví?
Lidé chystají do oken a na cesty svíce, aby mrtví nezabloudili a dostali se až k domům, kde na ně čekají obětiny v podobě malých sladkostí, koláčků, ovoce apod. (odtud tradice Trick or Trat z anglosaského prostředí).
Mrtví se tuto noc prý procházejí po našem světě a není radno po setmění vycházet ven. Pokud člověk přece jen musí, převlékne se za strašidlo, aby mrtví nepoznali, že je smrtelník.
Kromě těchto tradic se vzpomíná na mrtvé, na jejich památku se pije, jí, zpívá, zapalují se svíčky a vyprávějí příběhy.
Dodnes přetrvalo
Tradice Halloweenu v anglicky mluvících zemích je vlastně Samhain v moderní podobě. V našem prostředí se původně pohanský svátek mrtvých přetransformoval ve svátek Všech svatých a následující Památku zesnulých, jíž lidově říkáme Dušičky. Ty připadají na 2.listopadu. O Dušičkách jezdíme na hřbitovy zapalovat svíce na hroby našich zesnulých blízkých a přinášíme tam výzdobu. Vlastně se dá říct, že hroby jsou vlastně oltáře našich předků a my je v tuto noc zdobíme a uctíváme.
Mimochodem název svátku Halloween pochází z anglického sousloví „All Hallow’s Eve“ tedy „předvečer svátku Všech svatých„.
Rituál Samhain I.
Samhain je svátkem smrti a umírání – a to jak doslovně, tak symbolicky. Všechno, co ve svém životě již nechceme nebo nepotřebujeme, tak můžeme nechat odejít, „zemřít“.
Na kousek papíru napíšeme věc, které se chceme zbavit (např. nemoc, hněv, škodlivé návyky, …).
Na oltář umístíme symbolickou výzdobu a obětinu – ideálně jablko. Připravíme si malý, mělký talířek na obětinu pro naše předky a božstva. Můžeme jej také označit symbolem kola roku (kolo s osmi špicemi, do středu kola namalujeme tečku a špice povedou ze středu ven z kruhu – vznikne symbol nekonečnosti, viz níže). Připravíme si kovovou nádobu, např. kotlík, v níž můžeme pálit papír. Na oltáři zapálíme černou a červenou svíci.

Postup rituálu
Zapálíme svíčky, zvedneme jablko a umytým nožem oloupeme. Slupky i jablko položíme na talířek s kolem a začneme pronášet:
Této noci Samhainu, vidím tvůj odchod,
Ó Sluneční bože, skrze západ slunce do Země mládí.
Vidím i odchod všech, kteří odešli dříve.
A těch, kdo odejdou později.
Ó dobrotivá Bohyně, Věčná Matko.
Ty, která dáváš život padlým.
Nauč mě znát, že v tomto čase největší
Tmy je tu největší světlo.
Tiše sedíme a s láskou vzpomínáme na přátele a milované, kteří nejsou mezi námi. Ochutnáváme jablko a soustřeďujeme se na symbol nekonečnosti. Držíme napsaný kousek papíru, soustředíme se na plamen rudé svíce (barva vůle) a vyslovíme:
Moudří ubývajícího měsíce,
Bohyně oblohy plné hvězd,
Rozdělal jsem tento oheň v Tvém kotlíku,
Abych změnil to, co mě trápí.
Ať se energie obrátí:
Z temnoty světlo!
Ze špatného dobré!
Ze smrti zrození!
Zapálíme papírek o černou svíci (odchod, destrukce) a vložíme ji do kovové nádoby k dohoření. Představujeme si, jak se věc, které se chceme zbavit, zmenšuje, zaniká a nakonec mizí v ohni. Do plamenů uvolníme bolest nebo pocit ztráty, kterou možná cítíme.
Rituál je u konce, můžeme využít magický čas a věnovat se věštění.
Upraveno a čerpáno z knížky od Scotta Cunninghama Keltská přírodní magie.

Rituál Samhain II.
Rituál na
uctění předků a setkání se s nimi. Celý článek s podrobným popisem rituálu najdete
zde.

Pingback: Jak ,,správně” oslavit Halloween? – Potterzone
Trochu mě svádělo se zapojit do bubínkování v Brně, ale byl jsem v jednom kolotoči a možná si to někdo nepřál, na kom mi záleží. Jednou se toho stihne víc. Teď zase mám chuť si zajet do multikina ve Zlíně. Mám dojem, že se tam znovu rozjede filmový svět.
A jednou se opravdu povede ztvárnit ve filmu- něco jako- cesta do nebe. https://www.youtube.com/watch?v=rEJBmcJlEy0
Mě se již parkrát stalo, že ve snu se mnou mluvila babička, úplně živě a když jsem se vzbudil, ještě několik, minut sem se ujišťoval, že sen byl sen a teď bdím. Protože sen jsem pociťoval stejně , jako by fyzicky, jako po probuzení.
Byly to skoro rovnocenné reality. A v tak živých snech mi říkala důležité řeči pro příbuzné. A ti mi potvrzovali, že ty informace, které jsem odnikud nevěděl, byly skutečné, z minulosti a s výhledem do budoucnosti, takové, o kterých mi babička ve snu vyprávěla.
Ve chvíli, kdy umírala a já byl od ní stovky kilometrů, dala mi o tom vědět, že odchází. V polospánku se objevila a mluvila, že se loučí, že jí bylo blbě a už je to dobré.
Byl jsem chvíli ve stresu, jako bych to s ní prožíval, a pak se mi ulevilo, že už je to pryč. Jako by už byla z nejhoršího venku a já tím pádem taky, když jsem si prošel chvíle soucítění toho přechodu.
Já na smrt moc nevěřím. I když člověku je někdy tak blbě, že by to každý v nějakém stádiu trápení skoro nejraději zabalil a v tu chvíli si zároveň uvědomí, že je to jen trápení, které se musí zdolat a znovu se narodit pro nové dny.
Někteří jistě vědí, jaké to je projít si situací, ne klinické smrti, ale něčím podobným ve svém životě. Kdy ve vás něco zemře, nebo něčemu zemřete, ale žijete dál. Případně jste v ohrožení života, nebo máte tak kruté bolesti, že už víte, jaké by to mohlo být umírání, kdybyste zavčasu neudělali nějaká opatření v životě.
A získáte nové pohledy a nadhledy, nové schopnosti,které již dávno máte, protože si jen sundáte barevné, nebo černobílé brýle a vidíte svět takový, jaký je, bez iluzí, bez vytržení z kontextu.
Dokážete si svět otáčet , jako na dlani a dívat se ze všech stran a nevidět už jen ten jeden pohled, třeba ve 2D, ale celý prostor, souvislosti, mnoho vrstev, úhlů, dějů, příběhů. Jak je ta škála široká. Narodit se do života, z přežívání, ať v bohatství nebo chudobě, v obojím se dá přežívat. Ale žít život a cítit, že žijem, u všeho, co dělám. Už vím do hloubky, proč to dělám.
Bubínky bubnovaly a my se radovali, že se přiblížil věk, kde si lidé podávají ruce a ovoce, k tomu, abychom našli víc než kousek sebe.
https://www.youtube.com/watch?v=GXM-5j9NDDw
Super, vyzkouším.
Hehe, milujem halloween :D A som rada, že si zachováva čosi z dávnch tradícií a neni to len módny výstrelok alebo také čosi…Preto ma článok o Samhaine veľmi zaujal :)
Měl jsem sice husinu z toho jak jsem to četl, ale dozvědět se něco z tradic minulých není nikdy na škodu. Fajně zpracovaný článek. :o)
Jo jo… je příjemné si po víc jak patnácti letech připomenout na čem jsem kdysi začínal. Ať tak či onak, je to velice působivé.