Pohanské rituály – Beltain

První rituál, ohledně něj jsem se hned zasmál, jak jsem si vzpomněl, že někteří jak slyší slovo panenka, tak hned straší, že to bude nějaká panenka voodová. Přičemž sami si dělají různé panenky a uzlíčky na rituály, štvou to a cílí to na někoho a ještě si to fotí a publikují, aby ještě víc vyniklo, jak mluví v rozporu sami se sebou.

Tady na tom rituálku vidím, že to je prostě jen jedna z cest, jak se vyvádí vše škodlivé z těla a duše ven. Umocňuje se vizualizace všemi smysly a energiemi, aby vše tíživé odešlo. To posílí tu myšlenku v realizaci.

Ve druhém rituálku vidím, že se činí právě v době, kdy je příroda rozohněná sluncem, teploty se posouvají prudce na letní stupínky. Všechno je v květu a rozpuku. Dává to smysl. Nejsme pyšní bohové, ale tvůrci, tak je to zajisté myšleno. A sexualita dává velkou tvořivou moc, které je potřeba s láskou využít a nezneužít.
Je právě doba, kdy si můžeme uvědomit, žAle ode naše těla jsou krásná, jako naše duše. Naše krásná duše vytváří dlouho krásné tělo. Krásný pohyb protkává náš život stejně jako krásný zpěv. Život je jako hudební dílo.
Naše romantické prožívání v sehraných párech dává sílu a intenzitu společného zážitku v milování, když oba prožívají společně veškeré hry souznění až vystoupají společně na vrchol slasti. Kde neexistuje, že jeden prožívá a druhý ne. Oba společně jsou součástí krásy přírody a štěstí z duše, ze sehraných srdcí.
Není zde duchovno zaměňováno se sexem a prodáváno sexem.
Rozpolcenost se táhne od indie po vatikán přes drobné esoterní koumáky.
Na jednu stranu ostrá tabuizace sexuality a na druhou stranu malby, fresky, obchodní triky, kde se jen přimalují křidélka a hned obrázek putuje na jiný pultík, ne růžové knihovny, ale duchovního stánku s knihami.

Lidské tělo je umělecké dílo a jeho obdiv si nemůže nikdo zapřít.
A teď jsme se k tomu dopracovali. Je v tom obrovská tvořivá energie lásky, se kterou se musí umět pracovat. Máme to přirozeně v sobě, jen to objevit, žádný guru to za nás neudělá a ani do našich ložnic nepatří narušitel/ka.

To nejlepší objevování probíhá postupně, romanticky a něžně. V tom je to kouzlo poznávání jedna duše druhé a všechno probíhá spontánně, až se vše synchronizuje. Jsme natolik originální, každý jednotlivec i pár, že ten výzkum jeden druhého je objevování nového světa.
Žádný puberťácký vtípek o intimnu a sexualtitě nesahá ani po paty něčemu tak velkolepému, jako je projekt lásky, postupného splynutí a vzájemné harmonie. Kde dojdou na samý vrchol právě jen ti, kteří si dovedou najít tu správnou chvíli, na kterou se společně připraví. Na chvíli, kdy budou obdivovat všechny vrstvy svého soužití, všechny záře, které je oba prolínají.
Ta správná chvíle je tehdy, kdy jsou v prožitku nesmírného blaha už jen společnou přítomností , v příjemném prostředí vzájemné souhry a důvěry.

Dovedou si v té chvíli říci a myslet, my dva už jsme jednou bytostí lásky, která harmonizuje s přírodou.

Od souznění duší vstupují páry do svého hlubokého tajemství společné tvorby nového vesmíru. Vesmíru pro své děti, tvoří vesmír, kterým je rodina, domov. Tudy vede cesta. https://www.youtube.com/watch?v=05kutNCA2jc

Hezké, zrovna píšu článek o Beltinu. Konkrétně tedy fakta o keltských oslavách, ale tohle bylo zajímavé :-)

Velmi pěkný článek, spousta užitečných informací, které začlením do chystané knížky :3