Pohlazení po duši (s Matkou Zemí) – 30.října 2016

Podzimní dny jsou jako stvořené pro přemítání a odpočinek. Vždyť i Matka Příroda se touto dobou pomalu chystá k spánku, zahalená do nádherného hávu ze žlutorudého listí krásně voní blátem, mlhou a sny. Naše Stará Matka, prastará a vznešená, moudře cítí, že ke koloběhu života nepatří jen ustavičné lopotění a růst, ale také čas zastavení se, ustrnutí, klidu. Ví, že aby mohlo něco nového vzniknout, musí to staré zemřít. Aby stromy mohlo na jaře obalit šťavnaté mladé zelené listí, musí to staré zhnědnout a opadat. Aby půda mohla plodit, musí si odpočinout pod příkrovem tlejících rostlin a později sněžnou peřinou. A i my, abychom mohli na jaře zase vyrazit s energií a elánem do všech našich projektů, bychom se měli alespoň na chvíli na podzim zastavit, zrekapitulovat svoje úspěchy a neúspěchy, naslouchat moudrosti a jenom tak být. A u toho bezprostředního bytí si třeba můžeme poslechnout krásnou píseň vzývající „Ancient Mother“ tedy Matku Zemi.