Pohlazení po duši (s Napojením) – 4.června 2016

Nejsem nějakým velkým fanouškem Tomáše Kluse (a popravdě i české muziky obecně), ale dokážu ocenit kvalitní písničku, když ji slyším. A mezi tím vším balastem neuvěřitelných klišé a špatných rýmů je jeho tvorba na českém hudebním nebi příjemným zpestřením. Zrovna nedávno jsem slyšela v rádiu jeho písničku Napojen a neodolala jsem a zaposlouchala se do textu, který je mimo to, že kromobyčejně básnicky nápaditý, také velmi krásným a silným duchovním poselstvím. A protože dobrá poezie se silným přesahem je něco, co mi vždycky dokáže vykouzlit úsměv na tváři, přináším tuhle písničku a její povedený text jako pohlazení po duši pro čtvrtý červnový den. Napojte se:)

1. Vzpomeň, jak’s očima dítěte
hleděl na letící ptáky,
jak krásné bylo být na světě
s vědomím, že umíš to taky.
Dnes už nelétáš, neboť okolí
zmátlo Tě strachem, že pády bolí.

2. Zastav se, čas nikam nespěchá,
jen rozum nutí ho k běhu.
věř však Ty, synu člověka,
že’s nedílná součást příběhu.
Ty jsi já, jako já Tebou jsem,
společná je nám planeta Zem.

R: Ničeho nelituj,
Život, co máš, je Tvůj,
žij a měj rád, co je.
Nechť srdce se rozbijí
láskou, tak přijmi ji.
cítíš, jak jsi napojen,
jak jsi napojen.
Přes všechny pochyby život je krásný.
Jsi napojen
a svět je Tvá továrna na sny.

3. Nebe až najde jas ve vodní hladině,
až měsíc opře se o břeh
a padne hvězda, zkus si přát jediné,
to aby dopadla dobře.
Ztiš se a poprvé k sobě se obrať,
bez zbraní a krve porazíš obra.

4. Obra, co založil duhy stín,
když před léty zotročil Zem.
A člověka Bůh ví proč znejistil
v otázce, kdo vlastně jsem.
Poznej, že být je jednoduché,
ucítíš klid, že vše jedno je duchem.
R: