Poselství karet ke koronaviru

Jakkoli se snažím nevézt se na všudypřítomné vlně paniky ohledně epidemie koronaviru, není to zrovna snadné. Opatření přitvrzují každý den a i když nechávám vypnutou televizi a radši ani moc neotevírám sociální sítě, současná situace si ke mě stejně cestu najde. Ačkoli jsem posílila svoje psychické ochrany, stejně mi v hlavě už pár dní hučí jako v úle, jak se společnost celá chvěje strachem a obavami. Pro senzitivního člověka jsou to náročné časy. Snažím se odpočívat, věnovat se svému muži, domácnosti, koníčkům. Rad, jak si udržet pozitivní a něčím jiným, než obavami zaměstnanou mysl, je konekocnů plný internet. Určitě doporučuji se inspirovat.

Já mám ale pro vás něco jiného. Dnes si mě zavolaly karty Symbolon, že prý mi mají k současné situaci co říci. A jako vždy byly i tentokrát naprosto a nemilosrdně přesné. Tak vám tedy přináším jejich poselství. Snad v něm najdete právě to, co nyní potřebujete slyšet a uvidíte díky nim současné těžkosti i z jiného, troufám si říct světlejšího, úhlu pohledu.

První karta – popis problému
Moira (Sudička)

Moudrá stará žena odvíjí z vřetene nit osudu. Na klíně jí spočívají nůžky, neboť až přijde správná chvíle, nit osudu přestřihne. Není to ona, kdo určuje lidský osud. Ona ho jen zná a ve své nekonečné moudrosti jej nechává odvíjet přesně tak, jak bylo určeno.

Snažíme se hledat příčiny všude kolem, jen ne v nás samotných. Pokoušíme se hodit vinu na nezodpovědné čínské trhovce, alpské lyžaře, kašlající spolucestující z MHD. Nemá ale smysl snažit se hledat viníky současné situace. Nikdo není bez viny. Sudička Moira už dlouho spřádala tohle vlákno osudu. Pro nás všechny. Je třeba se s tím smířit. Přijmout situaci takovou, jaká je, nebojovat, nevztekat se a neukazovat prstem na domnělé viníky. Všechny podmínky osudu se zrodily v našem kolektivním vědomí, jako lekce, jíž potřebujeme projít.

Druhá karta – cesta k vyřešení problému
Nemocný král

Král složil svoji korunu, žezlo i plášť. Bledý a bezmocný si lehl do postele. Unavený, s přivřenýma očima drží pevně v rukou modlitební knížku, jako by mu mohla přinést útěchu a navrátit ztracené bezpečí. Místnost je pustá, nevyzdobená, protože pro Ego nastaly neúrodné časy, vyžadující skromnost. Léky s hořkou chutí jsou připraveny na nočním stolku.

Král, který nemocný ulehne na lůžko, se náhle nijak neliší od obyčejných poddaných. Ta tam je barevná okázalost a drahé ozdoby. Nic z toho náhle není podstatné. Ego se rozpouští a jediné, co zůstává skutečně důležité, je cesta k uzdravení.

Ze dne na den se naše společnost musela vzdát okázalosti a spousty drobných radostí. Jako král odložil zlatý plášť, i my postupně odkládáme to, co je navíc, a zůstává jen to, co je skutečně důležité. Naše rodina. Domov. Zdraví. A právě to je lekce od sudiček, jež spřádají náš osud. Musíme se naučit pohlédnout na to, co z nás zbyde, když sundáme veškeré královské ozdoby. Naučit se odložit ego a zaměřit se na pomoc druhým. Zbaveni povrchní zábavy, která nás rozptýlí, máme možnost věnovat se sami sobě a své rodině.

Naše lekce nespočívá v nemoci samotné, která vlastně není až tak děsivá a nebezpečná. Ale v opatřeních, která nás kvůli nemoci obklopují a která nás nutí vyrovnat se s vnitřní nudou, naším egem a s uvědoměním, že král je náhle nahý. A to je lekce, kterou až projdeme, uzdraví se toho mnohem více, než jen nemocní koronavirem.

Třetí karta – výsledek cesty
Lpění

Nádherné zdobené truhlice jsou nadité penězi. Třpytivé zlaťáky tvoří vysokánské sloupy. O zeď se opírají pytle plné peněz. Avšak žena, která je počítá, nemá na tváři šťastný úsměv. Místnost je sice plná ohromného bohatství, ale také zamřížovaná, temná a chladná.

Na kolik materiálních výdobytků jsme jen byli zvyklí, jako na automatickou a neměnnou součást našeho života. Jak snadné pro nás bylo vše převést na peníze – má dáti, dal. Právě toto lpění, sezení na zadku, počítání mincí a pomalé obrůstání sádlem, bylo jednou z příčin toho, co se nyní děje.

Materiální statky mají jistě v našich životech své místo a svůj smysl. Ale neměly by být jejich středobodem. Až krize pomine, bude pro nás snazší nalézt rovnováhu mezi materiálnem a duševnem, mezi ziskuchtivým lpěním a asketickým odmítáním. Máme jedinečnou příležitost uzdravit náš pohled na materiální stránku našeho života a dost možná zjistíme, že ekonomické ztráty, jakkoli vysoké mohou být, nejsou nic proti tomu, co můžeme získat v lidské rovině.

Kéž všechny těžkosti překonáte a najdete v současné chvíli moudrost a vnitřní klid. S láskou Lúmenn