♣ Příliš bujně vizualizuji, co s tím?

Tento článek vznikl na základě dotazu čtenářů. Svůj dotaz můžete vložit sem a nebo napsat na e-mail Lumennka@centrum.cz. Poradna je zdarma. Další služby, které nabízím najdete tady. Podpořit moje stránky můžete zde.

♣ Otázka: Ahoj Lúmenn,já mám trošku problém s vizualizací, i když asi opačně, než většina ostatních. Tím chci říct, že když si představím například kamarádku, se kterou máme domluvené, že půjdeme ven, a kterou jsem dlouho neviděla, začne mi hned v hlavě běžet, co si asi budeme říkat a mnohdy to zachází tak daleko, že začnu odpovídat na ty věci, které ona v mé hlavě řekne. Naštěstí jen šeptem, ale ten pocit, když si to uvědomím je vždycky trochu děsivý. Nešlo by to aspoň trochu zmírnit? Já to nedokážu moc ovládat a pak působím, že jsem blázen.

Děkuji. Noname

Odpověď: Ahoj:) Tento problém velmi dobře znám a občas se s ním potýkám dodnes. Člověk, který má velmi rozvinutou fantazii má jednu výhodu – velmi snadno vizualizuje. Ovšem je to spojeno s práve těbou zmíněnou nevýhodou a tou je, že se člověk příliš zamotá do svých vizí a ty mu přerostou přes hlavu.

V tomto případě je zejména důležitý trénink mysli – velmi dobře funguje trénink, který patří do základů magického výcviku pro hermetiky. Musíš ukáznit svoji mysl, takže se pokus ji trénovat tak, jako běžec trénuje svoje nohy. Představ si jednu jedinou věc – může to být cokoli, jablko, pes, strom, ale dej si pozor, aby představa nebyla moc složitá. Pro začátek je vhodná věc, kterou velmi dobře znáš a už jsi ji někdy viděla, třeba právě tvůj zvířecí mazlíček nebo úplně normální předmět denní potřeby, tužka, talíř, kus ovoce apod. Udržuj v mysli tuto představu a soustřeď se na ni. Pozoruj jen a pouze tu danou věc, nech ji otáčet se z více úhlů, přibližovat a oddalovat, ale jakmile ti mysl odběhne jinam, okamžitě ji ukázni a vrať se k původní představě. Ať ti tvoje fantazie nabídne jakkoli lákavé obrazy, nevšímej si jich a snaž se v mysli uržet jen a pouze tebou zvolený předmět.

Zprvu to bude velice obtížné a představu udržíš jen velmi krátce, třeba minutu, dvě. Postupem času na sebe buď přísnější a trénink prodlužuj, měla bys dosáhnout až pěti minut naprostého soustředění na jedinou věc.

Kdykoli se ti mysl později rozuteče, budeš schopná ji vrátit do tebou zvolených kolejí rychle a snadno a tvá fantazie se stane tvým sluhou a ne pánem. Hodně štěstí, Lúmenn

tarantule*
22.8.2013 at 14.12

To se mi taky stává :D
Sovička
20.8.2013 at 9.47

Přesně tohle cvičení jsem si sama vymyslela asi v 7 letech, když jsem s tím co slečna popisuje měla takové problémy, že jsem třeba nesnášela lidi kvůli imaginárním hádkám… Mám pocit, že to ještě zhoršilo :D Ale každá hlava je jiná.
K.
19.8.2013 at 20.44

Občas si taky připadám jako blázen – sice na nikoho neviditelného, který je pouze v mé hlavě, nešeptám, zato když si nějakou situaci představím, myšlenky se mi prostě rozutečou, začnu se tvářit podle situace, která mi běží hlavou. Je trapné, když sedíte v autobuse a tlemíte se jak křen na všechny kolem, přitom to s nimi nemá vůbec co dělat. :-) Ale nakonec jsem si zvykla, že jsem asi tak trochu cvok. Nechávám myšlenky a představy plynout. Takže nakonec prázdniny trávím hodinovým přecházením po pokoji a častým povídáním si sama k sobě i dialogy, ne-li vícelogy :-), protože se mi mysl pomátne. A co pak říct ve škole, když se učitelka angličtiny zeptá: ,,Co jste dělali o prázdninách'' (samozřejmě anglicky) Bylo by zvláštní odpovědět, že jsem byla v několika pohádkových říších, jako chlap nebo ženská nebo kdo zachraňovala svět a podobné věci. Ono se toho dá v představách stihnout hódně – jen to nelze úplně běžně vyjadřovat stylem: ,,byla jsem tam a tam''.
m.
19.8.2013 at 10.03

Taky se mi to stávalo, ale vytrénovala jsem se meditací. Někdy to nechám běže schválně, projíždím si v hlavě různé scénáře a reaguji na ně, prožívám je a tím se v podstatě připravuji na všechny možné eventuality. Dělám to už pár let a ohromně mi to pomohlo být vždy připravena a mít vždy odpověď na všechno. Nic mě nepřekvapí, protože jsem si už v hlavě představila i šílenější scénáře :)
Kariol
19.8.2013 at 8.05

Nad tímhle jsem se nikdy moc nezamýšlela, ale když o tom tak uvažuji teď, tak mám (v malinké míře) stejný problém, jako Noname :-) Takže děkuji za odpověď! :-)