6.6.1666. Rok 2000. 21.12.2012. To jsou všechno data, na která byl předpovídán konec světa. Jak si můžete všimnout, tak se žádný nekonal – Země se točí dál, lidé dýchají, děti se rodí, kytky kvetou. Armageddon se nekonal. A já jsem si jistá, že se ani žádný konat nebude – teď, ani v budoucnu. Proč nás ale nejrůznější guruové, šarlatání a náboženští fanatici neustále straší předpověďmi o tom, že svět co nevidět skončí a nastane doba zúčtování? A proč bychom se tím neměli nechat vyvést z míry?
Konec světa se blíží?
Nejnověji je konec světa, jak jsem slyšela, předpovídán na 23.9.2017. V částicovém urychlovači v CERNu se prý mají na plný výkon roztočit subatomární částice a následně se otevřít dveře do pekla. Nebo něco podobného. Klidně vydechněte a na 23. září si naplánujte nějaký pěkný výlet, snad bude hezké babí léto – v což upřímně doufám, protože den před oním „koncem světa“ se plánuji pod širým nebem vdát:) Každopádně s apokalypsou to, opět, nebude nijak horké.
Konce světa předpovídají všechny národy a všechna náboženství již od pradávna. Snad v každé učené náboženské knize se dočteme o tom, co bude, až svět skončí. Budou se vážit naše hříchy a jen ti nejbohabojnější se dočkají odměny. Ten zbytek bude sežrán zaživa démony, shoří nebo nějak jinak sejde strašlivou a neodvratnou smrtí. Prostě klasický strašák na bezvěrce – budeš-li hodný, přijde Bůh a pošle tě do ráje, nebudeš-li hodný, stane se ti něco moc moc zlého. Jenomže lidská civilizace vzkvétá už tisíce let a žádný bůh dosud nepřišel, zlé skutky se dějí dál a konečné zúčtování v nedohlednu.
Konec světa – vějička na důvěřivce?
Ono se to s tím konečným zúčtováním se vším zlým má asi nějak podobně, jako se všemi těmi zázračnými pilulemi na hubnutí. Všude na ně blikají vlezlé reklamy, pořád si je někdo objednává a doufá, že zhubne bez práce. Ale pořád se nestalo, že by všichni měli krásné vyrýsované postavičky jen proto, že zobají nějaké kouzelné prášky. Ony totiž žádné kouzelné prášky neexistují – ani na hubnutí, ani na nic jiného. Stejně tak neexistuje nějaký univerzální kodex, který když budete dodržovat celý život, přijde Pánbíček a zařídí, že vy se budete mít fajn a ten holomek soused, co na onen kodex zvysoka kašlal, se bude smažit v horkém oleji.
Snadná řešení bývají ve většině případů past. Vějička na lidi, kterým se nechce nikam pachtit, o nic se snažit, jen slepě polykat prášky nebo poslouchat něčí přikázání. Jenže stejně, jako se štíhlá postava získá jedině zdravou stravou a pravidelným pohybem, získá se skutečná duchovní moudrost jen vlastní zkušeností a poznáním. Dost často to bude bolet a dost často se bude zdát, že nemá smysl být dobrým člověkem, když ti zlí se mají tak fajn, ale nakonec nejde o to, aby se ostatní měli blbě – jde o to, abychom my byli šťastní a měli ze sebe dobrý pocit.
Koncosvětové teorie mají jedno společného. Strach. Když nebudeš dělat to, co se má, tak tě Armageddon zahubí. Budeš-li ale moudrý, hodný, duchovní a papat jenom zeleninku, dostane se ti odměny. Třeba převibruješ do vyšší roviny bytí nebo tě Ježíš uloží na pohodlný polštářek v zemi věčné lásky a radosti. Jenomže může skutečné dobro, skutečné vnitřní světlo a láska, vyvěrat z pocitu strachu z potrestání? Může někdo být skutečně moudrým, když svoji moudrost získává jen proto, aby dostal odměnu a vyhnul se trestu? A můžeme vůbec být svobodní, když se nad námi bude neustále vznášet strašidelný mrak neodvratného konce?
Asi tušíte, že odpovědí na všechny předchozí otázky je jedno velké NE. Žít v pravdě, být věrný sám sobě a svému vnitřnímu světlu, chovat se tak, aby naše činy plodily hlavně lásku a nenechat se ovládat strachem, to všechno neděláme kvůli velké trestající boží ruce. Děláme to kvůli sobě. A kvůli vědomí, že co sázíme, to sklízíme. Co vyzařujeme, to dostáváme. A čím více dobrého budeme my sami vyzařovat, tím lépe se nám všem na Zemi bude žít. A co nám, našim dětem a jejich dětem a tak dál. Žijeme dobrou přítomnost, aby přišla dobrá budoucnost. Není třeba kvůli tomu věřit na čerty nebo na mimozemšťany.
Žít beze strachu
Konců světa bylo předpovězeno už spoustu. A všechny měly jedno společné – nikdy se nestaly. Nenechme se zase nachytat a neužírejme se strachem, co bude. Pokud má přijít nějaký konec světa božím zásahem, v ohni a síře, pak s tím pravděpodobně stejně nebudeme moct nic udělat. Jediné, co můžeme, je svými skutky dělat vše pro to, abychom neskončili my lidé – abychom se nezničili svými zbraněmi a nevyždímali naši planetu Zemi do poslední životodárné kapky. Co svět, ten se bude točit dál i bez nás. Co Příroda, ta si bez nás taky poradí. Ale my lidé bychom měli koukat, abychom to sami se sebou přežili.
Strašení démony zpod fyzikálního ústavu nebo Zjevením Janovým nám k tomu ale není moc platné. Lepší je žít každý den tak, jako by už zítřek nemusel být. Usínat každý večer s pocitem, že jsem vykonal něco dobrého. Radovat se z maličkostí a nehamounit zbytečně, když si to stejně do hrobu nevezmu. To je ta pravá moudrost, které je dobré se držet – beze strachu z konce, ale s radostí ze začátku:)
S láskou Lúmenn
Diskuze
Napsat komentář
Kdo jsem
Jsem blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek.
Již od roku 2009 pro vás píšu esotericky zaměřený web plný informací o duchovním růstu, zdravém životě, magii a esoterice Angelum Lucis - Posel světla.
Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci.
https://www.youtube.com/watch?v=DfnBW6HvNwM