Rouška jako falešná modla aneb o zdraví a prevenci

Image

Šijte roušky. Noste roušky. Roušky, roušky, roušky. Zní to poslední dva týdny ze všech stran. K nošení roušek vybízejí snad všechny slavné osobnosti a skládají o nich oslavné písně. Kdo nenosí roušku, je společensky nepřijatelný desperát a v podstatě vrah. Lidé na neorouškované spoluobčany volají policejní hlídky – a to někdy i v případech, kdy si vyšli na svoji vlastní zahradu. Když budeme všichni důsledně nosit roušky, zaznívá z internetových diskuzí, krize brzy skončí a všechno bude v pořádku. Rouška se stala symbolem boje proti koronaviru. A, jak to již u symbolů bývá, také symbolem značně vyprázdněným a povrchním.

Nechci teď rozebírat pro a proti roušek, ale spíš se zamyslet, proč jsme je tak snadno dokázali přijmout jako něco zcela esenciálního a jestli nás může tohle vzedmutí se všeobecného uznání zdravotního opatření něco naučit do budoucna.

rouška

 

Hrdinou snadno a rychle

Nošení roušky nevyžaduje žádné speciální úsilí, téměř nic nestojí a přitom přináší řadu příjemných pocitů. Všichni jsme stejně oblečení, jsme na stejné lodi, je to jako uniforma, stádní příslušnost. Zároveň nám dodává pocit společenské prestiže, neboť nám bylo řečeno, že tím, že nosím kousek textilie na obličeji, zachraňuji lidské životy. A kdo by nechtěl být zachránce životů, vlastně takový superhrdina.

Je ovšem trochu zarážející, že se taková spásná role zakrytého obličeje objevila až nyní, když máme v zemi nemoc, jejíž výskyt je minimální.

Na 100 000 obyvatel připadá u nás necelých 40 nakažených (zdroj). I kdybychom vycházeli z toho, že reálný počet nakažených je podle vědců až 10x vyšší, než pozitivně testovaných, bude se jednat jen o 400 nemocných na 100 000 obyvatel. Při chřipkové epidemii, třeba letos v únoru, připadalo na 100 000 obyvatel téměř 1900 nakažených (zdroj) – tedy šance, že potkáte někoho nemocného byla minimálně 5x vyšší.

Přesto roušky na obličeji nenosil v podstatě nikdo. Naopak. Ještě v únoru se kolegové v kancelářích předháněli, kdo zvládá chřipku lépe přechodit a mít perfektní docházku. Místo toho, aby se nemocný člověk zabednil doma a na své blízké mluvil jenom se zakrytými dýchacími cestami, lupnul si do sebe nějaké prášky na potlačení příznaků a mazal do práce. Dokonce i samotné reklamy právě na Coldrex a podobné přípravky vyloženě lidi vyzývaly, aby se nijak neomezovali v běžném životě a nadopovali se těmito zázračnými preparáty, které potlačí příznaky chřipky a nachlazení. To „potlačí příznaky“ je důležité – lék vám srazí teplotu a potlačí kašel a rýmu, ale infekční jste stále stejně.

Pokud byste tohle udělali dneska s koronavirem, mohli byste skončit ve vězení nebo by vás někteří dobráci nejradši rovnou zastřelili. Pokrytecké, že?

 

Zdraví seniorů? Jen když se to hodí…

A u pokrytectví zůstaneme. Ze dne na den najednou všem začalo záležet na zdraví seniorů. Kdo nenosí roušku, ten je v podstatě vrah – vzpomínáte? V diskuzích se tak dočtete, že tohle vše děláme pro záchranu života těch nejstarších lidí a kdo to odmítá, má na rukou krev dědečků a babiček.

Inu, je snadné dbát na zdraví seniorů, když jediné, co pro to musím udělat, je nechodit za nimi na návštěvu, sedět zavřený doma a kdykoli vyjdu ven mít na obličeji kus látky. Jenomže co kdybychom pro svoje prarodiče chtěli něco dělat pořád – a nejenom v době, kdy jsme se nechali vystrašit k smrti novým virem?

senior

Třetina Čechů v důchodovém věku zemře na selhání srdce (zdroj). Nejlepší prevencí srdečních chorob je nepít, nekouřit, mít dostatek pohybu na čerstvém vzduchu a zdravě jíst. Kolik z nás ale se svými prarodiči chodí na dlouhé procházky? A kolik z nás jim ke každým narozeninám naděluje lahve alkoholu?

Až skončí epidemie, začneme s našimi seniory v zájmu jejich zdraví aktivně sportovat? Budeme jim vařit dobré a zdravé jídlo? Důsledně zajišťovat, aby při cukrovce nejedli sladké a aby si nezhoršovali zdraví nadměrným pitím alkoholu? Trávit s nimi čas, aby byli v dobré psychické pohodě?

A nebo můžeme jít ještě dál. Přijde nám v pořádku zavřít školy, sportoviště, restaurace i obchody, vlastně ze dne na den zastavit skoro veškerý život, abychom nenakazili seniory respiračním virem. Ale co kdybychom ze dne na den zakázali veškeré sladkosti, aby z nás vyrostli zdraví senioři bez cukrovky? Co kdybychom úplně zakázali kouření, které přispívá k předčasné smrti na rakovinu? Co kdybychom zakázali pití alkoholu, které oslabuje náš organismus? Zakázali automobily, které znečišťují vzduch, plasty, které otravují vodu, konzervanty a éčka v potravinách, která otravují naše těla?

Kolik životů letos prodlouží roušky a karanténní opatření? Desítky? Stovky? Tisíce? A kolik životů by mohlo prodloužit postavení smaženého a sladkého jídla mimo zákon? Desetitisíce? Statisíce?

očkování

 

Prevence a strach

Jenomže to je samozřejmě utopie. A upřímně bych si ani nic takového nepřála. Jen se snažím ilustrovat, nakolik je celá ta roušková modla vlastně falešná a jaká je současná „úžasná vlna solidarity“ vlastně jedno veliké pokrytectví.

Běžně je většině lidí jejich zdraví vlastně dost ukradené (čest výjimkám). Jedí různé blafy a málo vitamínů, pijí, kouří, spěchají, stresují se, odbývají potřeby svého těla, sypou do sebe analgetika a další nadbytečné léky, necvičí, přechází nemoci. A neřeší, že tím vším si každý den zaráží tu hřebíčky, támhle pořádné hřeby do rakví.

Ale najednou má soused koronavirus a už na něj volají policii, protože si dovolil vyvětrat si. Koronavirus je démon, před kterým je potřeba se uzavřít, opevnit, nevpustit ho k sobě a eliminovat každého, kdo by mohl být přenašečem. Zavřít, vyhostit, zastřelit.

očkování

Běžně taky většině lidí moc nezáleží na zdraví ostatních (opět čest výjimkám). Jezdí denně autem a zamořují vzduch, stresují svoje podřízené, hádají se se svými blízkými; výrobci potravin šmelí složení, politici dávají výjimky velkým znečišťovatelům, lékaři z nedostatku času a energie odbývají pacienty.

Ale najednou je tu koronavirus a musíme si všichni pomáhat a být solidární. Koronavirus je démon, kterému se musíme postavit všichni jako jeden muž a to za jakoukoli cenu. Jde přece o životy!

 

Zdraví lidé, zdravá společnost

Jenomže o životy jde dnes a denně. O naše životy – jakou náplň jim dáme, jaký smysl, jak budeme spokojení a jak se budeme chovat ke svému tělu. O životy našich blízkých – jak s nimi budeme trávit čas a budeme-li k nim upřímní a láskyplní, protože nikdy nevíme, kolik společných chvil nám ještě zbývá.

Lidé umírají na světě každý den – a to zdaleka ne jen na nemoci. Umírají hladem, při autonehodách, páchají sebevraždy. Není a ani nemůže být v naší moci je zachránit všechny. Co ale můžeme, je chránit náš život. A to ne před koronavirem, který nás aktuálně (pokud nejsme senioři nad 60 let) ohrožuje na životě ještě méně pravděpodobně, než zásah bleskem. Ale teď hned můžeme začít zdravě jíst, hýbat se a pracovat na duševní hygieně a život si nejen prodloužit, ale i zkvalitnit a zároveň posílit svou imunitu.

žena

Za pár týdnů všichni sundají roušky z úst a nosů a zase během chvíle zapomenou na své zdraví i zdraví ostatních. Falešná modla bude zašlapána do prachu. Možná se ale přeci jen dokážeme naučit cennou lekci. Lekci o tom, že chránit své zdraví a zdraví těch, které milujeme, by nemělo být sezónní záležitostí, ke které se uchylujeme jen pod „rouškou strachu“. Ale něčím, co bude běžnou součástí našich každodenních životů.

Nakázat lidem nosit roušky je snadné. Ale naučit lidi starat se o své zdraví a o životního prostředí kolem nás, je mnohem náročnější – a mnohem důležitější.

S láskou Lúmenn

lum v lese

Podobné téma zpracovávám také v článku Proč je očkování jediná povinná prevence?.

A na závěr přikládám k zamyšlení statistiku – čísla v tabulce jsou aktuální k 1.4.2020.

statistika

Výpočet k tvrzení, že nás koronavirus (pokud nejsme senioři) ohrožuje méně, než zásah bleskem: Smrtnost koronaviru u lidí pod 60 let je průměrně 0,5% (u lidí pod 50 let dokonce 0,2%). Na světě k dnešnímu dni zemřelo kolem 50 000 lidí, z toho 0,5% mladších 60 let je 250 lidí z celkem 7 miliard obyvatel planety. Tedy 1 z 28 milionů. Pravděpodobnost zásahu bleskem je asi 1 ku 3 milionům.

Diskuze

Napsat komentář

  1. Post
    Author
  2. Být aktivní na Facebooku, tvoje články pravidelně sdílím. Přijde mi, že se ti snad vždycky podaří takzvaně uhodit hřebíček na hlavičku a přineseš na věc jiný a neotřelý pohled. Tvůj blog už čtu několik let, četla jsem i ten osobní a oba byly a jsou skvělé.

    Díky, že píšeš!

  3. Na roušku jsem si zvykl celkem snadno. Beru to jako tréning. Ale nemyslím si , že by vychovala právě ty, kteří by to potřebovali. Kdo prskali před tím, prskají dále. Rouška nerouška. Pak ji mají zaprskanou a k tomu ji chytí rukama od všeho možného.

    Je to proti přímému prsku. To jo, ale celá řada situací , kdy zrovna nepomůže, nebo zrovínka se na moment dochlípne nebo sundá. Lidé nejsou stroje a nevydrží ji mít pořád.
    Nevadí mi ji nějaký čas nosit. Nebo respektovat nařízení. S tím nemám problém. Hlavně , aby ti kdo požadují jeho plnění, nebo na to dohlíží pochopili sami jeho smysl. A s tím by byl pytel dotazů a odpovědí. To otevírat nechci.
    Kdysi jsme trénovali v plynových maskách , roušku zvládnem. Nicméně to hlavní, co mně doopravdy mrzí, že systém prokázal, co prokazuje už celá desetiletí a pamětníci říkají, že i déle.
    Systém ukázal.
    Umíme zakazovat , neumíme léčit a neumíme se zamýšlet nad cestami k uzdravení.
    Příliš dlouho trvalo, než vůbec začala sem tam vyplouvat na povrch v médiích témata, jak si imunitu posilovat, jak ji modulovat. Jak tlumit imunitní bouři a přiměřeně potlačit přirozenou reakci zánětu. A čistit organizmus během infekce. Co můžeme dělat , abychom byli odolnější a jak se léčit bylinami , potravinami a celkově správnou životosprávou. Zaznívalo hloupé slovo jen paralen. Z úst odborníků. Pak konečně zaznělo , že nějaký ten vitamín.

    Nakonec někdo upustil to málem neslušné slovo „čaj“, tedy široký pojem někdy z čajovníku , jindy bylinný výluh, nebo i odvar. Konečně aspoň ty bylinky, i když jen tím náznakem „čaj“.
    Jak kdo chápe to slovíčko. Pak se objevili kouzelníci s drahými mixy obyčejných bylin, které jsou jindy levně na trhu. Kupte hned, už nebude. Reklamy vykřičníkují. Kde jaký životabudič bez pořádného vysvětlení.
    To jsou dva extrémy. Jeden jen měří teplotu, ucpává pusu rouškou a maximálně nabídne paralen a rozčíleně se osopí na lidi , že si dovolují chtít být zdraví. A druhý extrém všelijakých „mastičkářů“, co najednou objeví všechno na ten vir “ zrcadlově Divoch 91, normálně Covid 19.
    Zatím víme, že se šíří rychle, ale rychlost paniky nepřekoná. A že už většina lidí v odborných kruzích zřejmě chápe, že jistá chřipka může být i větší metlou. Prostě tenhle je nový a tak je mu věnována pozornost a je agresivní , nesrovnávám, ale agresivních je řada jiných onemocnění plic, které poškozují plíce. Je dobře, že si toho konečně všichni všimnou, že takové nemoci existují a je potřeba to řešit. Doufám, že až ta vln přejde, nebudou zase pod vlivem pojišťoven lékaři krčit rameny u dusících se pacientů, že ono toho lítá , nebudem řešit , co to je, budem dělat obvyklé léčení metodou pokus, omyl . Ale pravda, že aspoň někteří lékaři se snaží něco málo zjistit, co je jim běžně umožněno.

    Otevírat medicínskou otázku nechci, zdravotníci o tom dobře vědí, jak to je. Je samozřejmě také nutno zvážit individuálně, kdy je vhodné hledat dál, co je příčinou a kdy se pravděpodobně některé onemocnění podaří odehnat na ústup a již se snadno nevrací.

    Loni jsem potkával silněji nemocné. Asi náhoda. Nevím. Ale kdyby se letos nemluvilo o té pandemii a někdo by pak řekl , že byla v některém roce, asi by pár lidí hádalo, že byla loni, podle toho, jak byli tehdy hodně nemocní. Řada lidí bylo letos nedávno nachlazených , nikdo jim neporadil jak se mají léčit. A pravděpodobně měli podle svých lékařů , svých tělesných zkušeností s průběhem svých běžných onemocnění jinou virózu a nikdo jim neřekl, co s tím.
    Virózy se zkrátka léčí jen někde, jen s některými odborníky, kteří už chtějí řešit i virózy se všemi prostředky, které lékárníci a specializovaná odvětví medicíny znají. Jinak je to běžně takové léčba, pomož si sám a až na bacila něco dáme.

    Myslím, že z pandemie si můžeme vzít ohledně zdraví nová ponaučení, jak přistupovat ke všem onemocněním a léčbě, a to ke každé individuálně, dle potřeby a rozpoznání konkrétních okolností a dosavadní anamnézy. Větší zapojení zodpovědnosti lidí za své zdraví, přístupu k informacím o přírodních léčivech a metodách a zároveň podpora vědeckého vývoje léčiv při zapojení dobrovolníků, z řad pacientů, klientů, jednoduše lidí, řádně a pečlivě obeznámených se všemi dosavadními informacemi.

    O politice fakt mluvit nechci. Některé bych shrnul, že jejich slova by se dala shrnout asi takto: „Uhni, já tomu rozumím“.

    Ohledně armády je dobré si uvědomit, že ta v dobách míru má plnit funkci pomoci k odstraňování přírodních katastrof, zdravotních pohrom a k záchraně obyvatel. Myslím, že už se mezi nimi najdou opravdoví odborníci a s velmi vypracovanou technikou a citem. A doby , kdy se některým z nich říkalo gumáci jsou pryč.
    Mají nástroje a schopnosti vypozorovat situaci na území a řešit věci organizovaně.
    Myslím, že humanitární podpora našich obyvatel v tísni by měla být jejich hlavní role, v dobách , kdy není nutné nasazení proti aktivním agresorům z vnějšku země. Nemluvím a neposuzuji nynější situaci.

    Hlavním cílem mise je uzdravit společnost pro lásku, zdraví a začít každý sám na sobě a společně v malých a větších celcích. Vše děláme pro lidi a pro sebe vzájemně, co nám všem prospěje. Když to víme, tak jsme již vykročili. Ano, šití roušek nestačí. Je potřeba začít stavět nový svět, kde roušky budou už jen tam, kde jich bude potřeba a lidé budou brát ohledy na sebe vzájemně , protože chtějí a uvidí , že možností , jak být na sebe hodní je daleko víc a situace už nyní nabídne , jak si vzájemně skládat a dohromady sestavovat opravdové skutky lásky.

Kdo jsem

Image

Jsem blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek.

Již od roku 2009 pro vás píšu esotericky zaměřený web plný informací o duchovním růstu, zdravém životě, magii a esoterice Angelum Lucis - Posel světla.

Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci.

NAVŠTIVTE MŮJ E-SHOP

banner