3.11.2010

Dlouho jsem se nepodělila o žádný svůj zážitek ze světa duchovna, poslední dobou ale všechny věci, které jsem dělala, byly poněkud intimního charakteru a vlastně ani dohromady není o čem mluvit. Prožila jsem, co jsem prožila a zase kráčím po své cestě dál.
Včera ale byl Samhain, resp. Dušičky, svátek, kdy se propojují světy mrtvých a živých a dějí se mnohé věci, které lidé nazývají „mezi nebem a zemí“. Keltové slavili tento svátek 31.10., ale pokud budete vnímat energie v těchto dnech, pocítíte, že brány se otevírají už kolem 30.října a zavírají se zhruba den po Dušičkách, tedy 3.listopadu. Mezi těmito daty je možné se snadněji než jindy napojit na říši mrtvých a spojit se se svými předky, které v tento den uctívali už staré národy.
Nebyla jsem výjimkou a s přítelem jsme si udělali Samhainový rituál, on jej praktikuje už několik let, já ho zkusila poprvé. A stálo to za to…
Postup je jednoduchý – nasbírali jsme si kaštany a z nich rozložili „rodokmen“. Od malého kaštánku, který symbolizoval mne přes další a další kaštany na místě mých rodičů a prarodičů. Zapálili jsme svíce a pomocí kaštanů jsme se nechali přenést mezi své předky. Najednou jsem uviděla krajinu, zahalenou tak hustou mlhou, že nebylo vidět téměř ani na krok. Přede mnou nehybně stáli mí rodiče a dál nebylo vidět nic. Později během této cesty jsem si všimla, že všichni lidé, na něž jsem narazila byli černobílí, jen mí rodiče byli barevní (snad proto, že jediní z těch, na něž jsem narazila, jsou ještě naživu?).
Stála jsem na začátku rodokmenu a i když jsem neviděla dál, než pár metrů a vše bylo zahaleno v neproniknutelné mlze, cítila jsem obrovskou sílu předků před sebou a věděla jsem, že jsem součástí něčeho velkého. Najednou se mi rozvibrovalo celé tělo a obrovská síla mě začala táhnout ven z těla. Nejsem člověk, co jen tak beze všeho atsrálně cestuje a tak se mi udělalo špatně. Nesnesitelně mi hučelo v uších, třásly se mi všechny svaly, točila se mi hlava a před očima se mi objevily mžitky. Při rituálu jsme seděli, ale já jsem věděla, že ještě chvíli a omdlím.
Lehla jsem si na zem, otevřela oči a popadala jsem dech. Už jsem nechtěla zpátky. Zničehonic jsem ale prostě musela zavřít oči, hučení v uších se vrátilo a s ním i vibrace. Něco mě začalo táhnout daleko dozadu k dávným předkům. Necítila jsem se na tom místě dobře, hučení v uších ještě zesílilo a obrovská síla mě táhla zpátky. V ten okamžik se z mlhy zjevil starý muž, nebylo mu vidět do obličeje, zakrýval ho stín a mlha, ale přesto jsem mu důvěřovala a nebála jsem se ho. Byl oblečen ve starém oděvu, tak z počátku 19.století, možná ještě z dřívější doby, na módu mužských obleků opravdu nejsem expert:)
Kýval na mě a já šla ještě kousek dál, i když to nebylo příjemné. Ocitli jsme se na jakémsi mostě, pod kterým tekla bezbarvá řeka, i ten muž byl bezbarvý a most a všechno kolem. Byl slyšet jen hukot v mých uších a zvuk řeky, ale já věděla, že muž mi chce něco říci. Přesto jsem ho neslyšela. Věděl to a tak zvolil jiný způsob. Podal mi tři karty – srdcovou čtyřku, pikové eso a srdcovou dámu. Spěchal, protože věděl, že se v těch místech nemůžu zdržet dlouho.
A taky že ne. Vší silou mě to hodilo nazpátek, jako když pustíte gumu. Klepala jsem se na celém těle a třeštila oči do stropu. Byl to hodně silný zážitek. Ale ten večer jsem měla zažít ještě něco. Naposledy jsem zavřela oči a zase se ocitla na počátku svého rodokmenu. A pak ke mě přišel člověk, kterého jsem nikdy nepoznala a on mě také ne a přesto jsem k němu cítila zášť. Ne bezdůvodnou. Objal mě a řekl jen dvě slova: „Konečně. Promiň.“ Bylo v tom všechno, v těch jediných dvou slovech. Děkuju za ně, moc za ně děkuju a navždycky si jich budu vážit i kdyby tento člověk měl odejít do jiného života, nikdy na ně nezapomenu.
Když jsem naposled otevřela oči, plakala jsem. Dojetím, štěstím, vyčerpáním. Plakal jsem a viděla tu tvář, která pronáší ta dvě slova, cítila jsem krev, která teče v mých žilách a jejíž složení určili mí předkové a v ten okamžik jsem byla hrdá, že žiji v lidském těle na této krásné planetě, kde předtím žily tisíce a miliony dalších lidí, co tvořily a budovaly tento složitý a nádherný svět. Cítila jsem se být součástí obrovské sítě předků, propojené a věčně se rozvětvující a těšila jsem se, že dám jednou život také dalšímu člověku, protože můžu, protože chci být přítomna aktu zrození lidské bytosti.
Plakala jsem vděčností, odpuštěním, zvláštním pocitem, že někam patřím. Tento Samhain mi mnohé dal. Doufám, že totéž přinesl i vám:)
Lúmennka

Diskuze
Napsat komentář
Kdo jsem

Jsem blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek.
Již od roku 2009 pro vás píšu esotericky zaměřený web plný informací o duchovním růstu, zdravém životě, magii a esoterice Angelum Lucis - Posel světla.
Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci.
Novinky na blogu

Třicet čtyři
Dnes slavím své třicáté čtvrté narozeniny. Třicet čtyři dokončených oběhů planety země kolem slunce, připoutejte se, prosím, další právě začíná.…

5 rad jak nejen přežít, ale hlavně si užít ADVENT
Vždycky před Vánocemi se kromě záplavy světýlek v ulicích, hromady stánků a přehršle koled z rádia vyrojí i komentáře, které…

Válka a lítost
Dnes, 11.listopadu, si připomínáme Den válečných veteránů. Lidé si připínají na klopy rudé květy vlčích máků a médii zní silná…

Magie a spiritualita
O tom, co je magie, jsme si povídali v předchozím článku. S magií úzce souvisí i spiritualita – něco, co nás…

Co je to vlastně magie?
Slovo magie je pravděpodobně odvozeno staroperského výrazu „maguš“, což znamená kněz, který byl pro tehdejší lidi vlastně něčím jako kouzelníkem.…

Vilidoupatko.cz
Copak je to za podivný název článku, říkáte si možná. Webová adresa? V titulku je však zcela záměrně – a…

Make space, not war
V těchto dnech svět obletěly dechberoucí fotografie, jež pořídil nový teleskop Jamese Webba. Ten před půl rokem odstartoval ze země…

4 rozšířené mýty o kamenech (kterým možná taky věříte)
Kameny (nerosty, minerály, polodrahokamy) se využívají v magii a lidovém léčitelství tisíce let. Používáme je při rituálech, léčení, jako ochranné…
moc se mi líbí celej web a info pro ty, kteří navštíví můj web-omlouvám se, ještě je teprve u zrodu, takže toho tam zatím moc nenajdete.Děkuji vám, pokud jej navštívíte a všem vám přeju hodně štěstí do života!
Moc pěkný článek :-)
[6]: obávám se, že Samhain je jen název svátku a žádný démon, asi se někdo spletl;)
[6]: Já si ale myslím, že Samhain není démon. Ale je možný, že nemám pravdu.
Zajímavé :) zprvu mi nedošlo že Samhain je vlastně i svátek né jen démon :D zrovna dneska jsem o něm slyšela…
to vyzkouším taky, ale asi až příští rok.
[3]: A také poměrně pěkný obrázek.
Moc pěkné čtení a očividně povedený rituál. :-)
"A ten poslední obrázek je nádherný :-)" – Ano.
Zajímavé :). A ten poslední obrázek je nádherný :-)