Válka a lítost

11.11.2022
Image

Dnes, 11.listopadu, si připomínáme Den válečných veteránů. Lidé si připínají na klopy rudé květy vlčích máků a médii zní silná prohlášení politiků.

Hrdinové. Obránci. Zachránci našich hodnot. Stateční. Odvážní. Věrní. Obdivuhodní.

Žádnou z těchto vlastností nechci válečným veteránům upřít. Nicméně nemohu si vždycky v této záplavě vzletných slov a obdivu k vojákům nevzpomenout na písničku od Karla Kryla Píseň neznámého vojína. Ta končí údernými slovy:

„Co mi to říkáte? Že šel bych zas? Rád?Odpověď čekáte? Nasrat, jo, nasrat!“

A nejen tahle píseň mi připomíná, že válka není nic, co by bylo hodno obdivu. Je to zabíjení. Je to umírání. Je to bolest, smutek, strach, hrůza a teror.

Hra mocných

Ideály, za něž se v minulosti bojovalo, byly jistě často vznešené. A často je válka nevyhnutelnou nutností, třeba když vaši zemi napadnou nepřátelé a vy jste nuceni se proti nim bránit.

Ale většina válek vzniká kvůli chuti mocných na ještě větší moc. Kvůli chuti bohatých na ještě větší bohatství. Kvůli víře, že MY jsme lepší, než ONI – ať už kvůli národnosti, náboženství, kultuře, barvě pleti nebo prostě proto, že to tvrdí nějaká mluvící hlava u pultíku.

Vojáci jsou jen figurky na šachovnici, popostrkované velkou rukou za jejíž rameno nedohlédneme. Jsou a vždycky byly jen sekaná vhozená do mlýnku na maso těmi, kteří tahají za nitky. A já tak více, než obdiv a úctu, k nim cítím hlubokou lítost.

Lítost, že museli vidět umírat své přátele. Lítost, že je do konce života budí noční můry. Lítost, že nikdy nezapomenou ten pocit, kdy museli zmáčknout spoušť a zabít. Lítost, že byli odtrženi od svých blízkých, že byli zmrzačeni nebo dokonce zemřeli.

Uctěme veterány tím, že přestaneme válčit

Jistě je pravdou, že mnoha vojákům vděčíme za to, že dnes žijeme ve svobodné zemi. Jenomže kdyby nikdo nechtěl naši zemi zotročit, nikdo by proti zotročení nemusel bojovat. Kdyby nebylo útočníků, nemuselo by být obránců. Chápete, kam tím mířím?

Věřím, že nejlépe uctíme Den válečných veteránů tak, že ze soucitu ke všem, kteří kdy museli bojovat v nějaké válce, se zasadíme o to, abychom tvořili svět, v němž se válčit nebude.

Každým jednotlivým aktem laskavosti a dobroty cihlu po cihle můžeme stavět společnost, pro niž války a vzájemné zabíjení budou nepochopitelnou zrůdností minulosti, jako je pro nás nyní třeba otroctví nebo gladiátorské zápasy.

Nebude to dnes. Ani zítra. Ale ze srdce doufám, že jednoho dne se jako lidstvo posuneme tak, že nebude nutné vzpomínat na padlé, ani nebudou žádní váleční veteráni.

Proč 11.listopadu a vlčí mák?

Vlčí mák je symbolem válečných veteránů proto, že vlčí máky jsou první květiny, které vyraší na zemi, zničené válkou. Často tak rostly na hrobech vojáků padlých a pohřbených na bitevním poli. Dne 11.11. pak byla ukončena 1.světová válka. Ta vznikla na základě politických příčin a vyžádala si okolo 9 milionů mrtvých a 21 milionů zraněných vojáků. Další miliony se vrátily z války s celoživotními psychickými následky.

Diskuze

Napsat komentář

  1. Byly zveřejněny odtajněné dokumenty amerických zpravodajských služeb.
    Ze zprávy CIA (1951): „Během pěti týdnů existence „státu“ Bandery bylo vyhlazeno 5000 Ukrajinců, 15 000 Židů a několik tisíc Poláků.“
    A to pouze ve Lvově a jeho předměstích a pouze za červenec 1941

  2. Koncem roku 2018 podepsal Porošenko zákon, kterým někdejší příslušníci UPA a OUN, tzv. banderovci, získají postavení válečných veteránů a s tím související sociální výhody.

  3. je smutné, že nikdo si ani nevzpomene na největšího válečného veterána všech dob jozefa švejka. proto tímto tak činím..

  4. Význam čaker a božstva v nich 
    to vědění je takové, že v něm uvidíte to subtilní v sobě i ostatních. A to jemné a subtilní v nás i v ostatních sídlí v čakrách. To jsou ty čakry, které existují uvnitř nás a jsou tím, kdo obstarává potřeby v případech jakékoliv nouze. Například, musíme-li běžet, můžeme běžet velmi rychle. Naše srdce začne bít, sympatikus jde do akce. Čakry to pak vrací zpět k normálu doplněním patřičné energie do té části, která byla přetížena. Přivedou ji zpět k normálu. Řekněme, že na levé i pravé straně máme čerpání ze sympatického nervového systému. Když je tohoto čerpání na čakry příliš, čakry se oddělí. V každé čakře existuje božstvo, a když se ono božstvo uspí, dojde k oddělení od celku, protože takto jsme spojeni s celkem. Podívejte, předpokládejme, že to je obratel – je to tomu podobné, že jakmile se oddělí, jste odděleni od celku, řízení je pryč. Jakmile se ztratí vedení, pak začínáte pracovat sami za sebe. Jakmile začne buňka pracovat sama za sebe, stane se zhoubnou. Ztrácí vztah k celku, který jí dává rovnováhu a smysl pro proporce a souhru, jak moc růst – a takto propuká rakovina…

Kdo jsem

Image

Jsem blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek.

Již od roku 2009 pro vás píšu esotericky zaměřený web plný informací o duchovním růstu, zdravém životě, magii a esoterice Angelum Lucis - Posel světla.

Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci.

NAVŠTIVTE MŮJ E-SHOP

banner