Vánoce a světlo

20.12.2019
vánoce

Vánoce. Kračun. Yule. Saturnálie. Ať se podíváme snad na kterékoli starodávné náboženství, v polovině prosince narazíme na svátek, který se nějakým způsobem týká zimního slunovratu. I naši zdánlivě primitivní předkové si povšimli, že se v určitý prosincový den přestávají noci prodlužovat, slunce se vrací a noci se opět začínají zkracovat. Vznikaly složité stavby ze stojících kamenů, které tento návrat slunce, slunovrat, měly přesně vypočítat.

 

Zimní slunovrat

Zimní slunovrat (na naší, tedy severní polokouli) je okamžik, kdy Slunce dosáhne nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy – obratníku Kozoroha. Metaforicky tedy můžeme říct, že v okamžiku zimního slunovratu je od nás slunce nejdál a po něm se opět začíná přibližovat.

Není divu, že pro naše předky, kteří ještě neznali elektrické osvětlení, byla slunovratová noc trochu děsivým momentem. Nejdelší noc v roce.

Pohanské národy střední a severní Evropy (tedy Keltové, Germáni a Slované) slavily tento svátek podobně. Věřily, že právě v tuto noc sluneční božstvo zemře, aby se mohlo ráno opět znovu narodit. Svět tak zůstal na jednu noc, na tu nejdelší noc, bez božské ochrany – a proto bylo potřeba držet stráž. Pro tuto příležitost se zapálil veliký oheň, jenž nahrazoval sílu slunce, skrytého pod obzorem. Celou noc se u něj bdělo a čekalo se na příchod prvních ranních paprsků.

oheň

 

Já jsem světlo

Naše současné Vánoce oslavují narození Ježíše Krista – syna křesťanského Boha zrozeného z panny. Na mnoha místech v Bibli je Ježíš ztotožňován se světlem. Kupříkladu v Janově evangeliu říká: „Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.“ (Jan 12, 46)

Ačkoli se Ježíš pravděpodobně na Vánoce (a vlastně ani kolem slunovratu nenarodil), spojili dávní křesťané jeho narozeniny s v té době oblíbeným a hojně slaveným svátkem znovuzrození Slunce. Symbolika je jasná. Světlo je pro lidi odjakživa symbolem naděje. Světlo přináší život. Bez světla by nevyrostly plodiny na polích a zemi by zachvátil chlad. Dlouhá studená slunovratová noc je takovou ukázkou světa bez světla a všechna naděje se upíná ke „spasiteli“ v podobě slunce.

světlo

 

Zlatí a nepřemožitelní

Ježíš ovšem zdaleka není jediný spasitel či bůh, který byl v tuto noc (respektive v tomto období) uctíván. Babylonská královna Semiramis tvrdila, že i její syn Tamúz byl počat nadpřirozeným způsobem a je znovuzrozeným bohem – jeho narozeniny se slavily v Babylónské říši právě v čase slunovratu.

Římané zase v období zhruba od 17. do 24. prosince slavili Saturnálie. Svátek boha Saturna, o němž věřili, že lidi vyvedl z „období temna“, naučil je osívat pole a chovat dobytek a za jeho vlády panoval Zlatý věk. Nejčastějším dárkem k Saturnáliím byly voskové svíčky, které měly prozářit následující temné dny zimy.

Císaře Aurelián (jen pro zajímavost – aurum znamená latinsky zlato či záře, hezká náhoda) v polovině třetího století našeho letopočtu založil v Římě kult Sol Invictus – tedy Nepřemožitelného Slunce. Svátek tohoto slunečního boha, jež se měl podle Aurelia stát nejvyšším a ideálně také jediným bohem římského panteonu, připadal (jak překvapivé) na 25. prosince.

Pro zajímavost ještě dodejme, že v polovině prosince slaví svátek světel (Chanuku) i Židé a zapalují postupně svíčky na osmiramenném svícnu.

vánoce

 

Světlo v nás

Když očešeme všechny báje, legendy a příběhy, zůstane nám jedna věc, která k Vánocům (Yule, Kračunu, Chanuce…) patří vždy – světlo.

Může to být hořící posvátné poleno v krbu, které k svátku Yule dodnes zapalují Skandinávci. Může to být plamen svíček na adventním věnci. Barevná světýlka na vánočním stromečku. Světlo v dětských očích, když vyhlíží Ježíška. Světlo lásky v našich srdcích, když obdarováváme své blízké. Světlo naděje a víry v lepší svět, když věnujeme peníze na charitu.

Není důležité, jestli si pod světlem představíte skutečnou osobu – Ježíše nebo třeba Dažboga. A není ani důležité, kolik koupíte dárků, jak moc vyzdobíte byt či kolik tradičních zvyků se vám podaří dodržet.

Jediné, co je na Vánoce skutečně podstatné, je světlo.

Je tomu deset let, co jsem začala psát tento web a nazvala jej Posel světla. Věřím totiž, že každý z nás může být poslem světla – šiřitelem lásky a naděje. Staňte se jimi alespoň nyní, o Vánocích.

S láskou Lúmenn

vánoce

Diskuze

Napsat komentář

  1. Bude to lepší Rajo, tak celkově. Dáme se do toho všichni , kdo budeme na správných místech ve správnou chvíli. A to příští rok nabídne. Článek na tvém blogu jsem četl. Jdu něco montovat. Držím palce.

  2. Já vždycky na zimní slunovrat CHodím ke svému oblíbenému dubu a zpívám jemu a všem okolním stromům. Letos mi ale nějak nebylo do zpěvu. A trochu i poprchávalo. Spíše jsem hořekovala nad stavem lidstva a světa. Nakonec jsem se uklidnila. Jakoby stromy poskytovaly jistou útěchu. Jako bych cítila, že se nezlobí… že se nezlobí na mě…
    A já mám vůbec letos v zimě nějakou divnou náladu. Myslím, že už se budu věnovat jenom zapalování svíček.

  3. Mirku, tys vyplodil takový chaos, že by ses měl stydět. Vždycky chaoticky lidi obviňuješ.

    Jaký vysílač. Jaký proud. Jsi mimo mísu. Je vidět, že máš nejkratší den.
    Já napsal slovo proud, ale psal jsem o duchovních proudech, názorových proudech.

    Reaguješ na něco, co nebylo nikde řečeno ani napsáno. Ty si vždy vymyslíš nesmysl a na ten reaguješ. V podstatě se dohaduješ sám se sebou, protože reaguješ na něco, co nikdo nenapsal a nevyslovil. A ještě mlžíš tak, že si z toho nemůže vzít nikdo vůbec nic. A je to plácání k ničemu a o ničem.

    Pak tam vykládáš něco o signálu a přenášení signálu. O tom zde nikdo z nás nepsal a nehovořil. A ty předstíráš, že na něco reaguješ. Tak je tvůj komentář větně stavěný.
    Kdo se podle tebe jak plantá kolem světla. To je zcela jasná manipulace.
    Plantá kolem světla znamená totiž jednoznačně výrok, který není nijak jasný a je zavádějící a zcela zbytečně napsaný. Protože zde se nikdo kolem světla neplantá. A že ty se jenom odrážíš od slovíčka světlo, to je jenom a jenom tvůj problém.

    Že brojíš proti esoterice , je tvůj problém, se kterým se musíš naučit žít.
    Já ti říkám opět narovinu, že s esoterikou nemám nic společného. Vůbec nic.

    Ale na rozdíl od tebe nesoudím lidi za slovíčko esoterika. Protože to slovíčko za nic nemůže, je v encyklopedii, jen to je pravda. Půjčit si slovo esoterika může kdokoliv a využít, nebo zneužít. Já se zajímám o věci nezávisle na nějaké esoterice. Každý studuje vědění beztak sám za sebe.
    Esoteriků je spousta, je pravda, že někteří tomu zkazili image a jiní z ní odešli, ačkoliv zůstali stejní a jiní se změnili. Někteří tomu udělali nálepku ezobyznys, tím, jak prodávali kde jakou hloupost. Opravdu nevím, co a jaké lidi se snažíš vyprovokovat a k čemu. Musíš být konkrétní a pokud ti někdo něco udělal, domluv se s nimi. Pokud nechtějí jdi na to jinak, ale takhle to nejde. Něco zamlženě předestírat a předkládat stylem reakce na něco, co nebylo v textech, na které činíš jakoby reakci.
    Jdi prosím do sebe a zamysli se nad sebou. Dáváš materiál jiným webům, tím, co předvádíš.
    Měl by ses někdy podívat kolem sebe. Po ovoci poznáš stromy. Já za nikoho a za nic nekopu. Jsem sám sebou. Zkus být také sám sebou a nerýpej , kde není do čeho, když beztak pálíš do neexistujících terčů.

    Když diskutuješ buď jasný, čitelný a promysli si kam tím směřuješ. A hlavně neustále nevkládej slova do úst a neklaď lidem do “ rukou“, něco , co nepřinesli, nenesou a nechtějí nést. Je to totiž manipulace z tvé strany. Názor si říkej, to je v pořádku, ale bez nepodnícené urýpanosti. Zanech válek. Vždyť ani nevíš proti čemu vlastně brojíš. Pak je ze tvého stylu vidět, že cílem je jen udělat stín, zašpinit. Protože napíšeš mnohasmyslný zámotek, který postavíš tak, že je nelogickou reakcí, argumentačním klamem, který má uvést čtenáře v omyl, že reaguješ na něco, co bylo napsáno, ale ve skutečnosti jen podsouváš klamem, že bylo napsáno, něco, co vůbec napsáno nebylo. Mirku, který se nelogicky stále píšeš s malým m. Což naznačuje, že možná nejde ani o jméno, ale přezdívku. Já bych si ale jméno jako přezdívku nedal.

    Proto je nutné, abys to někde probral u čaje a ne tady. I u toho čaje bude ale potřeba, abys dal prostor k vyjádření ostatních a sám hovořil k věci, když budeš tázán. Aby diskuse měla kontinuum , smysl, závěrem možnost ti porozumět, proč co říkáš a zda bys dokázal říci přímo, co a komu vlastně chceš říci a proč. Konkrétně s řešením.
    Díky, že jsi to pochopil.

    Měj se fajn.

  4. Mezi vysílačem a telefonem proud neteče. Elektrony by byly okamžitě pohlceny prostředím. Stejně tak mezi zemí a družicí. Signál se totiž nepřenáší elektrony, ale elektromagnetickým polem- polní částicí nazvanou foton. Někteří si pletou element éter s mystickým médiem tzv ezoteriků, ve skutečnosti je jím elektrická energie-síla, která se vydělil od světla, když se jemné manifestovalo do hrubšího. A až za světlem je to, čemu chybně ezoterika říká éter. Takže duch, když jde po parabole (vesmírné vejce) do hrubšího, tak přes světlo jde k elektřině-éteru, vzduchu, vodě, ohni a zemi a zase zpět. Oficiální evoluce je na cestě zpět již u duchu, kdo se ještě plácá u světla tak je poněkud více méně volaako z toho zmetěný. Ono ale lineární vývoj zároveň i funguje paralelně. Ti, co se stále plantají kolem světla se dostávají do iluze kolektivní mysli, ti, kteří jsou kolem ducha jsou u kolektivního vědomí. U pravdy.

  5. Jo, světel jsou plné semafory a každé má svůj význam a kolikrát takový, který tomu světlu dají lidé. Na jakém významu se domluvíme. Ale všichni , kdo umíme myslet, se shodneme na tom, že se nám vrací sluneční svit, iradiace, se zvýšením intenzity osvětlení na osvícenou plochu a délka dne, doby světla, se bude prodlužovat.. Úhel osvícení věcí se pomalu mění. Bude větší světelný tok lumen. Někteří se pak dohadují celé jaro, kolik lumen naměřili za jakého počasí.

    Když je člověk dobrý samouk, anebo měl dost možností si udělat ty správné školy, aniž by mu v to rozmlouval někdo, kdo je má, ale jiným to vzdělání nepřeje, pak si dokáže věci z historie poskládat pěkně dohromady , tak jak to doopravdy bylo a najde i prvky, kterými se kultury inspirovaly a v čem která z které buď přebíraly, nebo si sami všímali pochodů vesmíru, počasí a živlů z podobné lidské přirozenosti a tak docházeli k podobným zjištěním.
    Hlavní je pochopit podstatu sebe samého, člověka. A provázanost spojení toho, co se děje uvnitř a co vně. Co na „nebi“ a co na zemi.
    Uvědomit si v čem které vyprávění mluví v symbolech a podobenstvích , kdy skutečné události jsou určitými principy synchronizovány s okolním děním. A kdy lze říci, že jde jen o symboliku , nebo o skryté pravdy, které jsou uloženy do přenesených vyprávění a do pohádek, aby se uchovaly do doby, než si je lidé správně vyloží.
    Ten vliv spojení provázanosti vesmíru, zde v lidské realitě, je znatelný každým dnem života. Takže není třeba ve všem hledat příliš velká složitá tajemství. Podstatná data jsou uložena v nás samotných a ta se podílí na realitě celkové.
    Ježíš bývá některými stranami zneužíván a jinými velmi krutě mlácen. Ale netřeba už plakat. Protože je zapsáno, že i on projevil přání , aby všichni , kteří chtějí, dokázali být jako on ve schopnosti přemožení poškozujícího zla a uzdravení sebe sama. A že oběť největší se již nemusí opakovat. Může tedy být takových lidí ozářených světlem daleko víc, mít v sobě to světlo, ne ve smyslu překřikovat se, že je nás Ježíšů, jak maku na poli. Nebo tisíc zpěváků revival. Lidé si mohou poskládat slovíčka z historie, jak jen se jim to hodí, vynechat podstatné a přidat blbosti k tomu, aby se to prodalo jako šou. Ale jedno víme všichni, a chceme nebo nechceme. Nezávisle na verzích historie.

    My lidé potřebujem kolem sebe lidi , kteří dokáží být milosrdnými léčiteli , pomocníky, kamarády do nepohody. A také nás samotné to naplňuje. A to je ten model osobnosti Ježíše, který prostě mít musíme, aby nedošlo ke zničení lidstva neustálým užíráním se metodou pomsta, lhaní, překrucování , násilí a tak pořád dokola posmívání , nevěda čemu proč , zač, naschvály, radost ze špatnosti. Eskalace a vynucování si špatnosti na druhých, utužování sebe a ostatních o tom, že jsou špatní a musí být špatní. Dvojité chování, dvojakost v hovoření podle účelovosti.

    Nejhorší je ale samozřejmě u těch, kdo, ať jsou na kterékoliv z milionu stran a proudů, kdy hovoří o lásce a usmívají se a přitom intrikují, podsouvají, kradou, lžou sobě i vám a

    Odpověď mám. Klást sobě otázky. A nikdy nedopustit, že budou vynášeny soudy nad kýmkoliv, dokud nebude vyčerpán zájem, chtít vědět, jak to cítíš, jak se máš. Jak to vlastně prožíváš, co vidíš a co ukazuješ.

    Není žádný ideální proud, vždy je tam větší nebo menší zátěž lidským faktorem. Neexistuje. Jste to vy, my, každý z nás, kdo můžeme v sobě něco udělat a stále nalézat jeden druhého a zjišťovat do jaké míry jsme schopni spolupracovat a spolutvořit hezké a nám všem potřebné hodnoty. Víc světla , víc energie, víc lásky, která je nad všechny blikající, bafající světlomety.
    Život je také dost o učení se komunikovat, chtít mít odvahu dobře komunikovat a lépe komunikovat.

  6. Diky za krasny clanecek Co k tomu dodat…
    Snad jen Amen (Amon je taky svetlo ;-))

    Honza

Kdo jsem

Image

Jsem blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek.

Již od roku 2009 pro vás píšu esotericky zaměřený web plný informací o duchovním růstu, zdravém životě, magii a esoterice Angelum Lucis - Posel světla.

Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci.