Vánoční magie

Tys tady nasekal témat, že bychom museli napsat několik knížek, aby bylo možné nějak na tebe reagovat.
Internet je plný různých protichůdných skazek o tom, jak kdo vidí Šivu, Višnu a další .. a taky Jehoshua. Spojuješ události do časového sledu, jaký se jinde píše zcela jinak. Ale může to být pravda, že se u někoho něco zvrhlo v jiném okamžiku v něco, co máš na mysli. A to nevíme, co zahrnuješ do duchařiny a okultismu, protože lecos je běžné a do těch beden tvého třídění se nezapasuje. Křesťané vědí, že Ježíš není cíl čtou s písem o něm, že řekl: “ Já jsem světlo světa. Cesta, pravda a život.“
O kvalitě překladů se dá vždy spekulovat a o tom, jak kdo to využije, pro koho, nebo si z toho něco vezme správně , že to přinese užitek, nebo tak, že to nepřinese užitek.

Lidé začínají vidět vnitřním zrakem a intuicí , začínají víc chápat pojmy a ptají se proč je to či ono, co jim to dá. Slunce má dobré vlastnosti, není zlým ničitelem. Může ale pěkně rozházet přírodu, když se s přírodou nesprávně zachází, nebo jinými jevy ovlivňujícími působení slunce ve vesmíru. Někdo si bere slunce, třeba symbolem, jako zbraň k ničení. Ale to není vina slunce, to za nic nemůže.

Podobně v solaru člověka, jak je energeticky aktivní, záleží na člověku a okolnostech. Svatozář, v podstatě aura na dobré úrovni je v podobně slunce do žluta a někdy kirlianovou fotografií nebo senzibilové a parapsychologové hovoří o převážně světle modré, nacházejí ale i jiné barvy. To jak člověk vidí slunce bývá nejen příjem informací, ale s tím, jak o něm hovoří , stejně jako o čemkoliv jiném, je odrazem částí jeho duše ( popisovatele).
Chápu tě, že si všímáš slova boj v článku. Nicméně já to beru , jako její ztvárnění. Nijak mě to neirituje. Já se dívám na člověka, jaký je. A když vím, že ty informace jsou známé, nemám co kritizovat. Pohled na celek může být, jak ho kdo vnímá a když není lživý, tak co komu vyčítat.

A nechápu tvoji větu , co by bylo podle filozofie Lumennky dobré. Ta věta nemá logiku , začátek ani konec, chybí obsah věty, co by bylo dobré. Ale na začátku toho souvětí skládáš pár nekonkrétních slov o tmářství a o tom kudy cesta nevede. Možná hledáš hranici mezi tím, jak definovat, co je škodlivé a co ne a nenacházíš slova a tak to sázíš dohromady, že není vidět, co máš na mysli.

Kreslím si do písku a řeknu ti na rovinu, že tu Lumennku, jak se v duchovní řeči říká, v nebi vidím, když se kouknu na její duši. Když se dívám na tvoji, přemýšlím odkud bereš všechno to, co říkáš a kam to směřuješ. Co kdybych ti řekl, co o tobě vím. Ale nechce se mi. Co o sobě dáváš vědět. Ale v životě můžeš najít velkou milost a novou radost.
Můžem se někdy sejít. Může to být zajímavé, i když času mám velmi málo.

to jsem se ale zakecal, vánoce jsou za námi, ale i ti tři králové, kteří ve skutečnosti uctili toho ježíška, protože právě ti tři mudrci byli těmi třemi principy, na kterých stojí ježíš, tedy syn boží- tedy ten náš projevený i ten neprojevený vesmír. ježíš je cesta, není ale cíl, což by si měli uvědomit i křestané…

Ale není to pravidlem, že by tíhly ty duchovně smíšené rodiny k duchovním naukám z indie. Abych nebyl nepřesný..Spíše víc hledají kořeny duchovních nauk. Někteří si to můžou štrádovat i přes Egypt.

Tak vidíš, že si nakonec dovedeš najít nějaký názor. Ano ten úhel si změřit můžeš a vzdálenost už bys musel počítat, nebo si spočítané hodnoty najít. Ano slunce se uctívalo, lidé si všimli, že přináší úrodu, energii, atd. Narození Ježíška to nepřehlušilo, jen se to pospojovalo, každý si slaví po svém, nebo prožívá po svém.

Úmyslů si můžeš dosadit tolik, kolik charakterů lidí se na tom podílelo. Ten nejlepší z nich je takový, že ježíšek je modelem světla lásky, která se daruje bezezbytku, láska, která léčí sebe i druhé. Měj rád lidi, jako sám sebe. Láska , která překonává smrt a nelze ji ničím zničit, protože je světlem v duši. A žije ve všech lidech , kterým se darovala. / Přirozeně, to není křesťanská přednáška, byl i některými lidmi zneužíván a přivlastněn, to je jiná kapitola./
Které prvky začaly vznikat ve hvězdách, nejsem si jist, které máš na mysli. Lidovou tvořivost sem nepletu, ani jsem o ní nehovořil. Lidová tvořivost je velmi rozmanitá a vždy záleží na každém člověku , jak chápe, jakou má představivost a co z toho vytvoří. Některá díla jsou velmi krásná.

podle úhlu dopadu světla a tím stanovení kalendářního rytmu je podle mě daleko jednodušší, než zjistit, že je slunce v zimě nebo létě nejblíže zemi. přitom uctívání slunce jako takového je známo a provozováno již u nejstarší kultury, viz např. https://en.wikipedia.org/wiki/Makar_Sankranti. což později jakoby zdánlivě splynulo a tím bylo přehlušeno nebýt narození ježíška, který tomu dal další rozměr(jsem světlo), slunce dokonce symbolizuje tři elementy-ohen, světlo, život, a mimochodem prvky začaly vznikat až ve hvězdách, takže je slunce i symbolem uctívání všech elementů. a o tom, co dokáže lidová tvořivost každý víme své.

Zkus si zadat do vyhledávače jak neslavili slunovrat Keltové, Slované, Summerové, Egypťané , Babyloňané, Křesťané a další. Možná ti vyskáčou jiné názvy. Ale najdeš tam podobnosti, to se neboj. Zkusil jsem teď hledat podle tvého uvažování a napsat kterak “ neslavili slunovrat“ , k tomu jsem doplnil vždy jednotlivé ty kultury do klíčové věty a vyhledávači opak nevadil a stejně mi vyklopil ty jejich zvyky. Takže zkus pohledat, klidně podle svého gusta.

Například já jsem nehovořil o vzdálenosti slunce a v těch svátcích jsem nenašel, kdo to tvrdí. Pokud ti to někdo tvrdí, domluv se s ním.
Slunovrat se pochopitelně slaví v tom smyslu, že se vrací slunečno, lepší úhel osvitu, délka dne se prodlužuje a ne že je slunce blíž. To ti snad došlo. Nějak mi ušla pointa proč to říkáš i s tím “ dokolečka dokola“, jak se říká, když má někdo pocit, že jemu někdo nerozumí. Prostě nevím, co jsi objevil „dokolečka dokola“ , co my nepochybně dávno víme, co se každý učil.

Měj se hezky.
Najdi si k tomu cokoliv, najdeš různé : https://www.youtube.com/watch?v=W3UDeF3qotY

Teď mě napadlo, že ty rituály by se daly také vysvětlit i tím, že je to vlastně takový první krok k uskutečnění dobrých přání. Sice se říká, kdo nic nedělá, nic nezkazí. Ale také, kdo nic neudělá, tak nikam nedojde. Je to takový první krůček pro člověka a velký krok pro celou rodinu a z menší společnosti do větší společnosti. Tak vlastně fungují Vánoce. Štědrý den v rodině a další dny větší a větší kruhy přátel a známých. Společnost.
Takový rituálek převádí nápad, intuitivní vnuknutí správného přání, do fyzického světa. Do fyzického prožitku.

Jako při učení, kdy se člověk učí jen v duchu, je to méně intenzivní, jako když se člověk učí pak i rukama, že si při tom něco vyzkouší, co alespoň vzdáleně připomíná, naznačuje, či na sebe navazuje stopu té myšlenky, která se vryje do podvědomí a to pak učiní ve správnou chvíli správné podněty, nápady a vyhodnotí správné okolnosti k uskutečnění. Mysl v podvědomí a chvílemi i vědomě, v delším čase, stále hledá cesty , jak program, spuštěný rituálem uskutečnit.
Někteří se u stromečku modlí ve stylu poděkování a přání, jiní zpívají koledy. Další si dávají pod stromeček přáníčka a zapisují své niterné tužby. Někteří mají ozdobenou větévku, jiní živý stromeček v květináči, kterým si domů přinesou živou přírodu. Nebo mají před domem ozdobené stromy a udělají kroužek kolem stromečku a navštíví jej. Tu nejšetrnější variantu znáte.
Posbíraly se zvyklosti starých kultur. A co máme dnes, je výběr toho nejlepšího. Je jen na nás samotných, zde jsme si vybrali to nejlepší, nebo převezmeme zlozvyky nějakého divokého kmene, kde slavili vzájemným sebezničením. Ale věřme, že mnohé, tisíce let, byly zvyky, které dávaly smysl a dávají ho dodnes. Je jen na nás, které nám prospívají a které si ponecháme, nezávisle na tom, ve kterých kulturách, co vzniklo. Svět není černobílý němý film.
Tamti, kteří nebyli dokonalí měli tuhleto dobré, tamhleto na nic. Vezměme si to dobré. To jiní zas měli něco jiného, co nám prospěje a neměli všechno dokonalé. Vezměme si to nejlepší dědictví které nám přenechali předkové. Co pokazili, to vyhoďme nebo předělejme a udělejme lépe. Vánoce jsou velká noc. A tu vidí i slepý. Až se rozední, zase i slepý si všimne, že se něco změnilo. Každý to ví.
Hvězdáři, již ve velmi starých dobách, sledovali analogie na obloze a k těm dávali dohromady symboliku a shodou okolností se dalo dění na zemi i postavy a příběhy lidí vyobrazit děním na nebi. Někdy i pojmenováním, aby stále měli na paměti, že celý vesmír jde v souhře s jejich životem a jejich život s vesmírem.
My tvoříme vesmír a vesmír ovlivňuje a utváří nás. Když se pro něco rozhodnem v souladu s veškerým vesmírem, jako by vesmír spolutvořil s námi a my pak tvoříme vesmír, s tím, jaký vesmír , vše živé v něm, chce být.
Až slunce vyjde, ozáří horizont svým horizontálním paprskem, a vertikální paprsek rozzáří ranní rozptýlené mly, kolem se vytvoří korona paprsků. Možná to podobně mají špičky vašich vánočních stromků a věžičky budov. Možná že slunce po třech dnech a k nim dlouhých nocích, kde se den sotva natáhne o „komáří převalení“, začne znovu rychleji vycházet a bude delší den.
Pak naměříte intenzitu slunečního záření už víc a víc. Znovu se vám vrátí krev do žil. Jak se říkává. A vy budete mít radost, že všechno už začne klíčit za pár týdnů. Nový život. Vy budete mít nový život, s celou přírodou kolem. A to je dobré. Z toho se nemůže nikdo neradovat.
Zpěv živých květin : https://www.youtube.com/results?search_query=the+flower+duet