Výprava za bezem

Jaro už se pomalu překlenuje do léta a byl nejvyšší čas vypravit se do lesa na bezové květy, abych z nich mohla udělat sirup. Bezový sirup přímo zbožňuju a nemohla jsem ho už letos dočkat. Bohužel veškerý volný čas přes týden jsem trávila prací a o víkendech zase lítala všude možně, takže květy už se začínaly pomalu měnit na bezinky, když jsem se na ně konečně mohla vypravit. Sbírací procházku jsem spojila i s příjemným výletem do lesa. No, lesa:) Tady v Brně se mu říká Zamilec nebo Zamilovaný hájek a je to pár kilometrů čtverečních stromů a cestiček, kam Brňáci míří o víkendech za příjemným posezením v přírodě. Pokud ale sejdete z frekventovaných cest, najednou se ocitnete úplně v jiném světě. Hlahol hlasů a skřípaní štěrku pod koly cyklistů utichne a vy slyšíte jen šumění korun stromů na hlavami a zpěv ptáků. Člověk byl až nevěřil, že je takové místo jen pár set metrů od frekventovaného dopravního uzlu – Královopolského nádraží.
Bezu, i přes to, že už pomalu odkvétá, se mi podařilo nasbírat plnou plátěnou tašku a už ho mám naložený ve vodě s citrónem a moc se těším na sirup:) Ale byla by škoda vydat se jen na sběr a neužít si příjemnou a klidnou atmosféru. Zvlášť v tak parném dni, jaký včera byl. Pod stromy byla ale teplota citelně nižší, velký rozdíl oproti rozpálenému betonovému placu kolem nádraží – jako kdyby člověk přešel do úplně jiného světa.
Bez černý (sambucus nigra) je keř, jehož květy a plody mají skvělou chuť a léčivé účinky.
Více o bezu černém si můžete přečíst zde v herbáři.
Cestičko, cesto, zaveď mě tam, kde nejrozkvetlejší je keř…
V lese je prostě nádherně, i když město je jen, co by šutrem dohodil a zbytek došel.
Mýtinka obklopená borovicemi je ideální místo k odpočinku unaveného sběrače bezu.
Sluníčko se kloní nad obzor – asi ta nejkrásnější chvilka dlouhých letních dnů.
A samozřejmě výletuji na boso. Nožičky si to užily snad víc než já:)
Více o chození bosky píšu v nedávném článku Chůze naboso.
Poslední dobou se snažím víc relaxovat a dopřávat si klid. Míň řěšit a víc být. Jé, dokonce se mi to rýmuje:) Tenhle odpolední výlet s bosými tlapkami a bezovou vůní byl přesně to pravé, co jsem potřebovala. Hned je mi lehčeji u srdce. Přeji vám všem překrásné pozdně jarní dny, ať i vy nacházíte ty správné cesty a keře vašich životů ať jsou obsypány těmi nejvonavějšími květy:) S láskou Lúmenn

Diskuze

Napsat komentář

  1. To je pravda. Ten loňský sirup nám už došel, musím si nějakých dvacet květů natrhat. Ale nemusím daleko. bez nám roste ze zahradní zídky a už kvete, tak nemusím dál než 50 kroků.

  2. Bezový sirup je fajn, ale takový likérek, co jsme doma kdysi dělali, ten byl. Dnes už na to není čas….

  3. žába: žába leze do bezu, já tam za ní polezu. kudy ona tudy já, až ji chytím, bude má.

Kdo jsem

Image

Jsem blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek.

Již od roku 2009 pro vás píšu esotericky zaměřený web plný informací o duchovním růstu, zdravém životě, magii a esoterice Angelum Lucis - Posel světla.

Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci.

NAVŠTIVTE MŮJ E-SHOP

banner