4.6.2017
Jaro už se pomalu překlenuje do léta a byl nejvyšší čas vypravit se do lesa na bezové květy, abych z nich mohla udělat sirup. Bezový sirup přímo zbožňuju a nemohla jsem ho už letos dočkat. Bohužel veškerý volný čas přes týden jsem trávila prací a o víkendech zase lítala všude možně, takže květy už se začínaly pomalu měnit na bezinky, když jsem se na ně konečně mohla vypravit. Sbírací procházku jsem spojila i s příjemným výletem do lesa. No, lesa:) Tady v Brně se mu říká Zamilec nebo Zamilovaný hájek a je to pár kilometrů čtverečních stromů a cestiček, kam Brňáci míří o víkendech za příjemným posezením v přírodě. Pokud ale sejdete z frekventovaných cest, najednou se ocitnete úplně v jiném světě. Hlahol hlasů a skřípaní štěrku pod koly cyklistů utichne a vy slyšíte jen šumění korun stromů na hlavami a zpěv ptáků. Člověk byl až nevěřil, že je takové místo jen pár set metrů od frekventovaného dopravního uzlu – Královopolského nádraží.
Bezu, i přes to, že už pomalu odkvétá, se mi podařilo nasbírat plnou plátěnou tašku a už ho mám naložený ve vodě s citrónem a moc se těším na sirup:) Ale byla by škoda vydat se jen na sběr a neužít si příjemnou a klidnou atmosféru. Zvlášť v tak parném dni, jaký včera byl. Pod stromy byla ale teplota citelně nižší, velký rozdíl oproti rozpálenému betonovému placu kolem nádraží – jako kdyby člověk přešel do úplně jiného světa.

Bez černý (sambucus nigra) je keř, jehož květy a plody mají skvělou chuť a léčivé účinky.
Více o bezu černém si můžete přečíst zde v herbáři.

Cestičko, cesto, zaveď mě tam, kde nejrozkvetlejší je keř…

V lese je prostě nádherně, i když město je jen, co by šutrem dohodil a zbytek došel.

Mýtinka obklopená borovicemi je ideální místo k odpočinku unaveného sběrače bezu.

Sluníčko se kloní nad obzor – asi ta nejkrásnější chvilka dlouhých letních dnů.

A samozřejmě výletuji na boso. Nožičky si to užily snad víc než já:)
Více o chození bosky píšu v nedávném článku Chůze naboso.
Poslední dobou se snažím víc relaxovat a dopřávat si klid. Míň řěšit a víc být. Jé, dokonce se mi to rýmuje:) Tenhle odpolední výlet s bosými tlapkami a bezovou vůní byl přesně to pravé, co jsem potřebovala. Hned je mi lehčeji u srdce. Přeji vám všem překrásné pozdně jarní dny, ať i vy nacházíte ty správné cesty a keře vašich životů ať jsou obsypány těmi nejvonavějšími květy:) S láskou Lúmenn
Diskuze
Napsat komentář
Kdo jsem

Jsem blogerka, čarodějka a taky nenapravitelný snílek.
Již od roku 2009 pro vás píšu esotericky zaměřený web plný informací o duchovním růstu, zdravém životě, magii a esoterice Angelum Lucis - Posel světla.
Snažím se rozdávat světlo a lásku a jsem tady vždy, když potřebujete pomoci.
Novinky na blogu

Třicet čtyři
Dnes slavím své třicáté čtvrté narozeniny. Třicet čtyři dokončených oběhů planety země kolem slunce, připoutejte se, prosím, další právě začíná.…

5 rad jak nejen přežít, ale hlavně si užít ADVENT
Vždycky před Vánocemi se kromě záplavy světýlek v ulicích, hromady stánků a přehršle koled z rádia vyrojí i komentáře, které…

Válka a lítost
Dnes, 11.listopadu, si připomínáme Den válečných veteránů. Lidé si připínají na klopy rudé květy vlčích máků a médii zní silná…

Magie a spiritualita
O tom, co je magie, jsme si povídali v předchozím článku. S magií úzce souvisí i spiritualita – něco, co nás…

Co je to vlastně magie?
Slovo magie je pravděpodobně odvozeno staroperského výrazu „maguš“, což znamená kněz, který byl pro tehdejší lidi vlastně něčím jako kouzelníkem.…

Vilidoupatko.cz
Copak je to za podivný název článku, říkáte si možná. Webová adresa? V titulku je však zcela záměrně – a…

Make space, not war
V těchto dnech svět obletěly dechberoucí fotografie, jež pořídil nový teleskop Jamese Webba. Ten před půl rokem odstartoval ze země…

4 rozšířené mýty o kamenech (kterým možná taky věříte)
Kameny (nerosty, minerály, polodrahokamy) se využívají v magii a lidovém léčitelství tisíce let. Používáme je při rituálech, léčení, jako ochranné…
To je pravda. Ten loňský sirup nám už došel, musím si nějakých dvacet květů natrhat. Ale nemusím daleko. bez nám roste ze zahradní zídky a už kvete, tak nemusím dál než 50 kroků.
Bezový sirup je fajn, ale takový likérek, co jsme doma kdysi dělali, ten byl. Dnes už na to není čas….
žába: žába leze do bezu, já tam za ní polezu. kudy ona tudy já, až ji chytím, bude má.