Zimní mandala

Nikdy jsem moc neholdovala studeným barvám – jsem ohnivý člověk se špatným prokrvením těla, takže se pořád obklopuji teplými barvami, které zahřívají tělo i duši tak, jak to mám ráda a jak to potřebuji:) Oranžová, žlutá, červená, to je moje. Mým druhým nejbližším živlem je pak země, takže barvičky opět v teplejší části palety, jako hnědá nebo mechově zelená. Studené odstíny zelené, modrá, bílá, fialová, to jsou všechno barvy, které nemám moc v lásce, protože ve mě vyvolávají pocit chladu. A zrovna chlad nás právě teď všechny obklopuje s prosincovým počasím a nastávající zimou. A ačkoli si v tuto dobu nejraději zalezu pod červenou deku a do oranžového hrnečku si uvařím hnědý čaj, abych do sebe co nejvíc nasála teplo, o něž mě venkovní počasí okrádá, nějak i na mě zima zapůsobila svou modrobílošedou poetikou a já dostala chuť snad poprvé v životě vymalovat vyloženě zimní mandalu.

Je to můj skutečně první pokus na poli zimních barev, ačkoli nějaké modré a fialové mandaly na své mandalové stěně mám, vždy jsem do nich alespoň propašovala trošku teplého nádechu nebo záchvěv vodního elementu, který nemusí být vždy jen a pouze chladivý. Zato tahle mandala není ani chladivá, jako vyloženě mrazivá a je inspirovaná mrazovými květy na oknech, sněhovými závějemi i zimní oblohou.

Ale i přes všechen ten led a mráz z ní mám ohromnou radost, je to koneckonců první mandala po hodně dlouhé době, nějak na tenhle můj milovaný koníček nemám poslední dobou vůbec čas. A inspirovala mě k dalšímu tvoření, protože mi už meditativní vysedávání u stolu s pastelkami a příjemnou hudbou vážně chybělo:)