Změna myšlení pomocí hermetických principů – část VII.

Sedmý posvátný princip rodu zní: Rod je ve všem, všechno má svůj Mužský a svůj Ženský princip; rod se projevuje na všech rovinách.

Po pojmem „rod“ je ovšem zcela zbytečné si představovat fyzické pohlaví. To totiž ovliňuje jen rovinu fyzickou, ale jak víme z přechozích částí, existují ještě další roviny – mentální a duchovní. A právě na mentální rovině se mužský a ženský princip projevují snad nejvíce.

Na vysvětlení těchto pojmů ale klidně můžeme zůstat na rovině fyzické a použít alegorii s našimi hmotnými těly. Aby totiž mohl vzniknout nový život, musí se ženský a mužský princip spojit.

Pozitivní a negativní tady ale v žádném případě neznamená dobrý nebo zlý. Znamená pouze směr, jakým proudí energie, podobně jako je tomu třeba u elektrické energie.

Vraťme se ale k lidskému tělu. Muž použije svou fyzickou tvořivou sílu, aby oplodnil ženu, která je zase uzpůsobena k tomu, aby ji uměla přijmout. Naše těla jsou tak dokonalým manifestem univerzálního principu rodu.

Podle zákona „jak nahoře, tak i dole“ si ovšem můžeme jednoduše odvodit, že princip rodu nalezneme v celém Universu, ve všech rovinách. Ať se podíváme na zákony fyziky nebo na mezilidské vztahy, základem každé interakce je, že někdo vydává a někdo přijímá. Celý Vesmír je duální a výdej a příjem energie jej udržují v chodu. Oboje je vždycky vyrovnané a zcela rovnocenné. Zároveň každá věc obsahuje jak přijímající, tak vydávající princip, ve všem je jak ženské, tak mužské.

V každém z nás jsou zastoupeny oba principy, chvílemi používáme více jeden, chvílemi druhý. Když tvoříte nějaké dílo, ženský princip je tvořitelem nápadu a mužský princip je tím, který tento nápad uvede ve skutečnost a realizuje jej. Když nasloucháte něčímu názoru, ženský princip je ten, který přijímá slova a ukládá je do paměti, mužský princip je pak opětovně vyvolává a pohání mysl, aby nad nimi uvažovala.

Když chcete dát najevo, že existujete, řeknete já jsem. Už v této jednoduché větě je obsažena celá moudrost posvátného principu rodu. JÁ je váš ženský princip, vaše osobnost naplněná názory, představami, sny, touhami, city a náladami. JSEM je váš mužský princip, který osobnost uvádí do chodu, prezentuje názory, vykonává činnosti, spojené s realizací snů nebo vybitím emocí.

Zároveň můžeme rozlišit dvě složky každého z nás. Ženská část našeho já je tzv. malé nebo nižší já, které velká část lidí považuje za jedinou opravdovou osobnost. Je to ale jen snůška věcí, které jsme v sobě nahromadily nebo je do nás „někdo nacpal“. Veškré informace z vnějšího světa, názory a vzpomínky, vše, co jsme poznali svými smysly, naše nálady a city. Je to kalich, který neustále naplňujeme.

Mužská část našeho já je tzv. vyšší já, které tvoří zejména energie z Vesmíru, energie ducha, která roztáčí kolo stvoření. Jsou to veškeré akce, kterých se dopustíme, vše, co řekneme a uděláme. Na jednu stranu vychází z ženského principu, malého já, na stranu druhou ale vyšší já využívá nekonečnou energii z Vesmíru a na základě ní koná.

Naše mužské Já má touhu tvořit a rozdávat, malé já chce užívat a přijímat. V hodně lidech v dnešní době je vyšší já potlačeno, takoví lidé ztrácejí své vlastní názory a jen dokola papouškují to, co řekli druzí. Silné osobnosti pak pomocí médií ovládají masy a to jen proto, že umí využít princip rodu.

Podle zákona polarity je ale ideální vyrovnané zastoupení obou protikladů. Přemíra jednoho nebo druhého principu v osobnosti (a koneckonců v jakémkoli systému) nakonec vždy vede k disharmonii a nefunkčnosti. Nelze do auta pořád lít benzín a nikdy jej nespotřebovat, stejně jako nelze pořád jezdit a nikdy netankovat.

Osoby, které mají příliš rozvinutou ženskou polaritu, jsou příliš pasivní, unylé, o nic neusilují, nic nechtějí, stále se přizpůsobují a dělají to, co se od nich vyžaduje. Jako tupé ovce na pastvě nechtějí od života nic získat, nemají vlastní názor a nechávají se ovládat. Než aby sami něco získaly, raději si vezmou první, co je jim nabídnuto, ať jim to může uškodit nebo ne.

Oproti tomu osoby z příliš silnou mužskou polaritou jsou aktivní, ale až agresivní. Mají touhu ovládat druhé, svět se musí přizpůsobovat jejich přáním, vnucují své názory každému, koho potkají, neslyší kritiku ani dobré rady, všechno chtějí dokázat samy. Nikdy si nic neberou od druhých, jsou pyšní a často i hluší a slepí.

Nejlepší pro život je samozřejmě co nejvyrovnanější zastoupení obou rodů, všichni musíme přijímat i vydávat v pokud možno stejné míře a hlavně zdánlivé protiklady ženského a mužského jsou vlastně dokonale se doplňující poloviny téhož – stvoření, které je dokonale vyvážené a dokonale funkční.