5 rad jak nejen přežít, ale hlavně si užít ADVENT

Vždycky před Vánocemi se kromě záplavy světýlek v ulicích, hromady stánků a přehršle koled z rádia vyrojí i komentáře, které varují před komercí, spílají spěchu a hudrují na vánoční bláznění. Tento článek se mezi ně zařadit nechce. Věřím, že každý si chce užít jak advent, tak svátky „klidu a pohody“ skutečně v klidu a pohodě. Že každý v duši cítí, že Vánoce nejsou jen o dárcích, ale taky o lásce, rodině, dobrém jídle a zastavení se a zklidnění na konci roku. Ale naše domněnky, konvence, mediální masáž a tlak společnosti nás občas zahánějí do kouta a my pak nevíme, kde nám hlava stojí. Chceme to udělat „správně“, jak se sluší a patří, jak se od nás očekává. A díky tomu můžeme snadno zapomenout, jak bychom rádi tento čas prožili my.

Jak tedy advent nejen přežít, ale hlavně si ho užít?

1) Plňte (si) přání

V lidech se drží představa, že na Vánoce bychom měli pod stromkem najít překvapení. Díky tomu se mnohdy dočkáme zcela nevhodných darů, které způsobí pod stromečkem rozpačité úsměvy a nakonec se na ně někdy roky práší, protože je nám je líto vyhodit. Abychom tomu předešli, tak u nás v rodině píšeme už celá léta „dopisy Ježíškovi„. Stejně, jako když jsme byli děti, pamatujete?:)

Nemusíte si navymýšlet sáhodlouhý seznam a čekat jeho splnění do posledního bodu. Můžete jen napsat okruhy věcí, které by vám udělaly radost a pak se těšit, čím vás vaši blízcí překvapí. Rádi byste pastelky, ovocné čaje, věci s obrázky mandal nebo třeba cokoli, co voní po vanilce? Nebojte se to říct vašim blízkým. Dokonce na to můžete jít opačně a napsat, co vás určitě nepotěší – třeba že hrnečky už nemáte kam dávat a věci s motivem petrklíčů se vám kdysi líbily, ale za ty roky jimi máte byt vyloženě přeplácaný. Napište to, řekněte to a nestyďte se za to! Podobná přání si vyžádejte i od vašich milovaných.

Ušetříte si nejen zoufalé adventní přemýšlení, co komu nadělit, strachování se, abyste se trefily do vkusu tchýni, ale také neupřímné úsměvy o Štědrém večeru.

2) Uklízejte – ale zlehka

Vánoční úklid může být vlastně docela příjemná záležitost. S koncem roku je dobré věci uzavřít. To staré vyhodit, aby nové mohlo přijít. Nachystat se na slavnostní čas a cítit se doma dobře. Uklízejte proto tehdy, kdy to rezonuje s vaší náladou. Udělejte si na to čas, nespěchejte, klidně vyhoďte celou rodinu, ať si jde zabruslit a ponořte se do úklidu jako do meditace.

Čtěte více v článku Úklid jako terapie

Nemusí být všechno nablýskané. Prach na skříních a šmouhy na zrcadlech klidně nechejte až na jaro. Proč si uhnat chřipku u mytí oken v mrazivém vzduchu, když je stejně pořád venku šero a na výhledu ven tím pádem až tak nesejde? Úklid – klid. Slyšíte ten stejný základ? Proto ukliďte jen to, co vám skutečně nedopřeje klid a kvůli čemu byste byli celé svátky jako na jehlách. Zbytek vydržel do teď, tak klidně vydrží až do jara.

3) Na trhy nemusíte, pokud nechcete

Dát si svařák na náměstí a u toho poslouchat dětský sbor Sedmihlásek jak postoosmé zpívá Jak jsi krásné neviňátko je už bráno jako povinnost. Jenomže ne pro každého jsou blikající světýlka a tlačenice přiopilých lidí symbolem vánoční nálady. To ale vůbec nevadí. Nemusíte jít s davem (někdy doslova) a prodírat se kolem stánků s bramboráky, abyste si mohli stoupnout do fronty na cinkání na zvoneček.

Já mám třeba tu kakofonii zvuků, stovky světel, vůni svařáku a lidské hemžení moc ráda. Chápu ale lidi, kteří z toho mají osypky. Pokud jste milovníci trhů – netahejte na ně ty své přátele, které tento způsob, jak slavit advent, děsí. A vy, které jen při představě nazdobeného přecpaného náměstí jímá hrůza, nebojte se odmítnout pozvání na punč a vyberte si návštěvu místa, které vás uklidní. Běžte si sednout do kostelní lavice, projít se bočními uličkami, kam zvuk trhů jen zlehka doléhá nebo zůstaňte doma s knížkou. Pokud vás trhy nenaplňují radostí, ale hrůzou – prostě na ně nechoďte. Není to prvomájový průvod, aby to bylo povinné:)

4) Vánoce nejsou soutěž

„Už máš uklizeno? Já jo. A napečeno mám 10 druhů cukroví, zítra zadělám na dalších 5 a o víkendu pojedeme pro stromek, kapra a dát kytky na hrob babičce…“ Ačkoli tohle vánoční vytahování se bylo v módě spíše za časů minulých, stále ještě nezmizelo a tak určitě také máte v okolí alespoň jednoho vánočního závodníka. Toho – no buďme upřímní, asi spíš tu, která má dárky nakoupené v listopadu, uklízí snad už od října a cukroví seká rychleji, než Baťa cvičky.

I mezi „ženami lesanovitými“ se občas objevují podobné závodnice, ačkoli nejedou tolik na kvantitu, ale spíš na kvalitu. „Budu mít místo bramborového salátu bio tuřínovo kedlubnový krém, samozřejmě z vlastní zeleniny, cukroví z mrkvového pyré a kolumbijské raw čokolády, stromeček máme už třetí rok pěstěný v květináči a zdobíme ho zásadně tím, co jsme vyrobili z přírodních plodů s dětmi.“ Prostě naše Vánoce budou dobré, lepší, nejlepší.

Vánoční závodníci mají chuť se poměřovat a vy vedle nich začnete trpět pocitem, že vaše tři druhy nepečeného cukroví z úplně normální čokolády, stromek od obchoďáku a neumytá okna, z vás dělají nějaký póvl. Možná začnete kmitat, abyste je dohnali, možná si jen nalijete o hrnek svařáku navíc a budete se kabonit nad vlastní neschopností.

Jenomže Vánoce nejdou vyhrát. Advent nemusíte prokmitat u plotny ani za každou cenu mít tak eko bio Vánoce, že by se i nahý Ježíšek ve chlévě styděl za svůj konzumní přístup. Nezávoďte. Nesoutěžte. Ať si každý dělá Vánoce po svém- vy je udělejte taky po svém. Tak, abyste si je hlavně vy a vaše rodina užili.

5) Vymyslete vlastní tradice

Advent někdy připomíná plnění jakéhosi „to do listu“. Adventní věnec? Splněno. Svařák? Splněno. Pečení cukroví? Splněno. Zazvonění na zvoneček, pohlazení oslíka, vyzdobení domu… Zkuste si do tohodle davového odškrtávání položek vnést něco vlastního, něco osobního. A nemusí to být nějaká super originalita, stačí, že si nějaké adventní zvyk přizpůsobíte na míru a vdechnete mu osobitost.

My třeba každý rok zdobíme stromeček už 2 týdny před Vánoci a u toho si pouštíme metalové koledy od kapely Twisted Sisters. Dárky balíme také společně, obvykle u nějaké pohádky. A já a mí sourozenci dostáváme od maminky – a maminka od nás – ručně vyrobený adventní kalendář, v němž si každý den otevíráme jeden pytlíček s drobným dárkem.

Vaše vlastní tradice pro vás získají mnohem větší hloubku a adventní čas budete mít pak více ve svém srdci, než abyste pořád koukali, jak to mají ti okolo.

Ten nejkrásnější, nejšťastnější a hlavně klidný advent přeje Lúmennka