Tarotová cesta do skrytých světů

Když jsem před deseti lety začínala s tarotem, jako první se mi do ruky dostal Crowleyho Thovtův tarot a od té doby nevykládám s ničím jiným. Dostaly se mi za ty roky do ruky nejrůznější tarotové karty, ať už klasický Marseillský tarot, různá fantasy provedení, třeba to od Louise Roya, Oshův Zen tarot a další. Ale žádné mě nijak neuchvátily, buď mi připadaly plytké nebo naopak stvořené jen pro forma, aby se umělec vyřádil na sobě blízkých motivech, ale skrytých poselství se jaksi zapomněl dotknout. Až na sklonku minulého roku jsem objevila jedny tarotové karty, u nichž si poprvé od zakoupení svého prvního balíčku Thovtova tarotu pohrávám s myšlenkou, že bych si je pořídila, minimálně pro své osobné účely. Je to Tarot skrytých světů, v originálu Shadowscapes tarot, od malířky Stephanie Law.

Objevila jsem ho vlastně úplnou náhodou skrze jeden obrázek na sociální síti, který mě ale hrozně zaujal Byla to Královna holí, jedna z mých hodně oblíbených karet a nejvíce mě na ní zaujalo, že žena na obrázku má u sebe lišky. Ano, lišky – což je jedno z mých nejoblíbenějších zvířat.Nejoblíbenější karta a na ní nejoblíbenější zvíře, hmm, to možná nebude úplně náhoda:)

Natolik mě to uhranulo, že jsem potřebovala o celé sadě zjistit víc. A strejda google nakonec prozradil, že existuje všech 78 karet ztvárněných v podobném, snovém duchu, jako ona osudová Královna Holí. Všechny ty obrázky mají zvláštní kouzlo, jako by byly namalované na křehoučké fólii, která odděluje náš svět a jiný svět, ať už si pod tím představíme cokoli. Všechno je tak trošku neskutečné a tak trošku magické, ale zase ne příliš, není to čiré fantasy, spíš jakýsi svět víl, který je na dosah toho našeho a přesto lidským očím vzdálený a neviditelný. Ty výjevy jsou jak z křehkého foukaného skla a přitom nabité symbolikou, až se hory otřásají. Posuďte sami:

A taky něco mimo velkou arkánu, na které si tradičně umělci dávají záležet, aby pak

často běžné karty trošku opomenuli:

Každá karta i z malé arkány je promyšlená do postedního detailu, silná a taky neuvěřitelně krásná. Styl této malířky mi vyloženě učaroval – všechny ty obliny, kudrlinky, stíny a tušení, všechno jaksi lehounké a průsvitné, jako by to malovala víla. Ale pořád jsem se nerozhodla, jestli to risknu – krásné obrázky jsou totiž jedna věc (a tyhle vážně krásné jsou), ale tarot musí člověku sednout do ruky, musí si s ní rozumět, napojit se na něho a jenom tak mohou vzjikat skutečně dobré výklady. Když jsem poprvé vzala do ruky Crowleyho, bylo mi jasné, že tohle je ono, že s těmihle kartami budeme kamarádi. A všechny významy karet ke mě plynuly z jednotlivých ilustrací, aniž bych musela nějak sáhodlouze studovat příručky, skoro všechno mi tarot ukázal a vysvětlil sám. A po deseti letech symbiózy se jen těžko hledá nový společník pro vykládání.

Takže to zatím nechávám uležet, projíždím si galerie a přemítám. Osobně je pro mě zatím nejtěžším kamínkem na misce vah pro proti fakt, že v tomto tarotu je „prohozená“ osmička a jedenáctka. Některé taroty a třeba právě ten Crowleyho, který používám, mají ve Velké arkáně pod číslem 11 Sílu/Chtíč a pod číslem 8 Spravedlnost/Vyrovnání. A toto rozdělení mi numerologicky dává smysl, koneckonců já sama mám životní číslo 11 a to nemůže v žádném případě být nic jiného, než Síla/Chtíč, s Vyrovnáním toho moc společného nemám:) Ale některé taroty mají Spravedlnost pod jedenáctkou a Chtíč naopak pod osmičkou a má to tak i tarot Stephanie Law. Což je pro mě osobně u karet velký handicap a trošku se obávám, že to může být jeden z důvodů, proč bych si s tarotem nakonec nesedla. Takže rozmýšlení je ještě o fous složitější, než jen líbí vs. nelíbí. Co na to říkáte vy? Má cenu zainvestovat do karet i za cenu rizika, že zůstanou nepoužívané ležet v šuplíku? A líbí se vám Stephaniiny snové vize?