Znamení andělů

Dobrý večer, chtěla bych se podělit o můj zážitek s mým andělem. Před měsícem mi zemřela moje milovaná maminka, byl to náš anděl. Moji sestře se už zjevila ve snech ale mně pořad ne. Byla jsem na hřbitově za ní a poprvé od její smrti jsem ji zaspivala její písničku Barka, kterou jsem ji zpívala každý den před smrti. Moc jsem plakala a ptala jsem se ji proč jsem ji ještě neviděla ve snu, že se na mne zlobí? Podívala jsem se na nebe a znovu jsem se zeptala, najednou jsem uviděla z mraku obrovského anděla a věděla jsem, že to je ona. Bylo to neuvěřitelné, ten pocit. Hned jsem přišla domu a narazila jsem na Vás blog, a děkuji Vám za to že jste.

Ahoj,jmenuju se Hana a je mi 21 let a celý život se zajímám o vesmír a co je mezi nebem a zemí a ovšechno možné,co se týká takových témat.
Chtěla bych se s Tebou podělit o jeden zážitek,kterému dodnes já sama nemohu uvěřit,ačkoliv srdce každopádně věří a instinkt,ale rozum ne,takže bojuju sama ze sebou.Jednou jsem byla s kamarádem ve městě když mě pak dovedl za nějakým klukem,seběhlo se to tak strašně rychle,že jsem byla zaskočená,najednou jsem seděla v policejním autě ani nevím,jak a proč,a po deseti minutách jsme se zvedli a vznesli se.Bylo to jako by jsme projížděli nějakou bránou,tím chci říct,že ze země jsme vjeli najednou do středu země,tím myslím mezi nebem a zemí.Je těžké popsat,jak zo vypadalo,protože já v autě omdlela,ten přenos byl tak těžkej,že jsem usnula a pak najednou jsem se probrala ve městě,kde jsem bydlela,ale bylo to tam chladnější,vzduch tak zmrzlý a nehorázně studený.Pamatuji si,že jsem se probrala a motala se mi hlava a bylo mi strašně.Ty policajti se mě ptali odkud jsem a jelikož vždycky poslouchám svoje instinkty odpověděla jsem jim,že vědí tak proč se ptají,ale odpověděla jsem a začali nahlas říkat „máme jí je to ona,našli jsme jí“ Byla jsem opravdu v šoku,co se to děje a kde to jsem,to město jsem znala,ale úplně jinak,najednou mi došlo,že nejsem v tom samém městě,ale v podobném.Chtěla jsem si zavolat a říct,že mě někdo unesl,ale tam nahoře nešel signál,můj telefon se automaticky vypnul a to v autě ješte fungoval,byla jsem na něm než jsem usnula a měla jsem plnou baterku.Oni se na mě dívali a já jsem se ptala,co tady dělám a co to má znamenat,ale nikdo neodpovídal.Říkala jsem,že nemůžu dýchat,že to bolí,a oni mi důrazně kladli,že ten dech musím udržet jinak umřu,jakmile ho pustím.Tam opravdu byl ten vzduch drsnější,chladnější a hlavně stála jsem ve druhém městě,ale bylo hezčí,rozumnější a je těžké o tom mluvit,protože tam to vypadalo opravdu jinak.Pak přijelo auto mladý kluk s holčinou a povídali jsme si,říkala jsem,že nechápu,kde jsem a co to je.Furt jsem jim říkala,že tam dole to je jiné,a ptala jsem se jich jestli tam mají občanky a oni řekli,že ne,že tam jsou bez občanek a ptala jsem se jich jestli chtějí jet s náma do hradu,že tam bydlí můj otec a oni ,že se tam bojej,že tam jsou chobotnice a lvi a podobně a já cože? Najednou jsem se ptala kde jsem a odpověděli ve středu země. Mezi nebem a zemí.A že můj táta je u nich a bydlí v Růžovce,ale já tátu od mala nemám,protože byl zlej.A s mojí matkou od od mala též nebydlím,ale vím,že je moje pravá,byla jsem fakt zmatená,ale zaroveň šťastná,protože jsem cítila na srdci,že nelžou.Tak jsem si nasedla do auta zpátky policejního a jeli jsme za mým otcem(nechápala jsem jakým otcem) můj pravý otec žije,ale jen jsem ho nikdy neviděla.Pak mě vyhodili u lesní cesty a přišel nějakej kluk,nikdy jsem ho neviděla,ale přijela záchranka a bavili se s policajtama a hádali se kdo mi to řekne…A já co to sakra je? Co se to děje? Najednou přišel policajt a říkal mi,že mám jít po tamté cestě lesem,trochu jsem měla strach,ale řekla jsem,že sice nevím proč,ale půjdu,a řekli,že semnou půjde ten kluk.Vcházeli jsme do lesa a nebyl to jen tak jaký les jako tady dole,byl skutečně krásnej,upravenej a jak kdyby tam žila spousta věcí.Popravdě ten kluk smrděl,jak mrtvý tělo,popravdě jsem mu celý ty dvě hodiny nadávala,že smrdí a že je mrtvej,popravdě tam nahoře jsem říkala vše,co si myslím a pak když jsem byla dole a nad vším přemýšlela nechápala jsem,kde jsem ty věci vzala.Ten kluk opravdu smrděl takhle jsem nikdy nic necítila,je to jako hněloba těla,ale on chodil a hlavně byl živý.Připadalo mi jako bych ho znala,ale nikdy jsem ho neviděla.Ptala jsem se kde se tady vzal a on odpověděl,že jsem jedna velká hádanka.A já mu řekla že aspoň nejsem mrtvá jako on.A fakt jsem mu celou cestu nadávala,že smrdí,protože se to nedalo vydržet byl přímo vedle mě a mě to trhalo nos a nebyl to hnuj nic takového opravdu hněloba těla..Ten člověk dvě hodiny semnou chodil krásným lesem,nebylo to kreslený,úplně živé jako u nás,ale tam to bylo tak krásný.Ten kluk mi řekl,že půjdeme tím kopcem,ale byla to bažina a já do ní zahučela a propadala se furt níž a níž a on mě vytáhnul ,kříčel zachránil jsem jí.Já odpověděla,že asi těžko,že kdyby nebyli muži tak chytrý a dali prostor ženám bylo by to rozumnější,ale to oni nikdy nedají.Odháněla jsem toho kluka pořád,ale on byl šťastnej,že semnou je,já taky,ale vím,že mě bolelo,že je skoro mrtvý,jak se říká nevidí,necítí,neslyší,nebyl tedy jediný,protože to,co já jsem měla vidět jsem taky neviděla,a on to neviděl a hlavně se necítil.Myslela jsem si,že to je nějakej bezdomovec,ale on mě vzal k sobě a vykoupal se se sprchovým gelem stalá jsem v koupelně,ale on smrděl pořád stejně,nemohla jsem v tu chvíli přestat věřit tomu,že to je skutečnost,protože jsem u toho byla.Bylo mi ho líto pamatuji si jak mě hrozně bolelo u srdce při pohledu na něj.Byli jsme spolu dvě hodiny,ale tam čas neřešili,protože tam nebyl,říkal mi,že kolem nás jsou různý bytosti,ale on to nevidí a já taky ne a nejspíš se ani necítil,protože to opravdu byla hniloba těla,ale on to necítil.Zeptala jsem se ho proč mi přijde,že tu čas neběží a on mi odpověděl,že tu je nekonečný a řekl mi ať se podívám na ruku,že tam mám odpověď.Zarazilo mě to,protože mám na ruce tetování.V hlavě mi běhalo milion otázek,ale nikdy neopovídal na přímou otázku.Na ruce mám vytetované nekonečno,dvě slova-stay strong-buď silný,pírko a z toho pírka vyletávající ptáčci.Podívala jsem se na něj a říkám „Vám tady čas nehraje roli“ a v tu chvíli mi dal přívěšek s nekonečnem a odvedl mě kde stála sanitka,já se rozbrečela a prosila jsem všechny ať mě tu nechají,že tady je místo,kde moje srdce cítí silný impulz lásky a že ten kluk je člověk pro který mi bije srdce ačkoliv ho neznám,moje duše ano.Nedovedu ani popsat slovy,jak moc to bolelo a jak moc jsem chtěla tu zůstat.Měla jsem v plánu,že do sanitky nenastoupím,ale přestávala jsem dýchat a dusila sem se,musela jsem nastoupit.Sanitář měl tak krásné modré oči a jeho aura vyřazovala takovou energii jakou si nedokážu vysvětlit,dýchala jsem už z posledního a chtěla jsem ten dech pustit,ale on mě prosil ať to nedělám.Kladla jsem si spoustu otázek,ale v tu danou chvíli to byla ta proč si nesedl vedle mě,ale za mě.Viděla jsem v jehojsem v jeho očích bolest a chápala to,proto jem jen držela dech,protože jsem hrozně plakala,že to bolí,že už nemůžu.Ta cesta byla dlouhá a hlavně nikde nikdo nebyl,jeli jsme po silnici,kde auta přece jezdí,ale tam nebylo žádné ani noha.Celou cestu jsem dýchala a držela ten dech,ale to nebyl jen tak jaký dech.Dýchala jsem hlasitě,do vnitř a ven a takhle celou cestu.Cestu jsem pozorovala celou,nikde žádné auta ani lidi.Pak jsem usnula a probudila jsem se v nemocnici.V tu chvíli jsem věděla,že jsem zpátky dole na zemi a začala strašně plakat.Vše se mi před očima přehrálo znova a znova a znova.V ten moment jsem si řekla,že mi to nikdo neuvěří a kdo věří tak mlčí.Bylo pro mě snažší si říct,že jsem blázen,protože sen to nebyl,já nespala a nebudu si dávat do hlavy iluzi o které vím,že to tak nebylo.Pět dní jsem tam ležela a pak mě pustili.Všech těch pět dní se mi dokola přehrávalo v hlavě,ale pokaždé jsem to shodila myšlenkou,že jsem blázen.Jenže když mě pouštěli měla jsem boty od té bažiny a v kapse v bundě měla jsem ten řetízek nekonečna,v ten moment jsem zacítila,jak moje srdce probodává nůž,ten pocit zná asi každý.Pochopila jsem,že mi tohle nikdo neuvěří,protože společnost x stovek let a staletí zamlčuje vše,co se kdy objevilo a nebo to,co nechce být objeveno se zamlčuje samo.Dnes je taková doba,že ať člověk má jakékoliv nadání navíc nějaký dar lidi tomu nikdy neuvěří.Nejsem podle mě jediná,která něco takového zažila,jsem si pevně jistá tím,že jsou tací,kteří zažili podobnou věc nebo mají jinou zkušenost,ale společnost je tak velký vliv,že se radši ten člověk stáhne do sebe,nechá si to sám v sobě uložené a žije s tím.Ale přece si nemůžeme myslet,že za těch miliard let nic jiného neexistuje,že my jsme jediný dokonalý,co vesmír vytvořil? To by bylo namyšlené a hloupé a nejsem jediná,která si to určitě myslí.Četla jsem spoustu knih a článku od různých doktorů a lidí. Když jsem chodila na pedagogickou školu měla jsem tam učitelku,která se zajímala o podobný téma a byla jsem z toho nadšená,protože mi někdo konečně porozuměl.Víte celý život se zajímám,co je za tou zdí.
Co měl znamenat tenhle zážitek?

Ahojky. Na dnešek byl u mě ve snu, můj milovaný, zemřelý dědeček. Nemluvil, jen se mile usmál a pohladil mě po tváři. Sen byl nezvykle barevný. Děda měl světle modré tričko s límečkem. Obvykle ani nevim, jestli mají mé sny nějaké barvy, ale tenhle byl jak batevná fotka. Čeká mě nepříjemná operace a tenhle sen mi přišel jako ujištění od dědy, že to bude v pořádku.
Dnes má můj tchán výročí úmrtí.
Zapálila jsem mu u fotky svíčku, krátce k němu promluvila a šla si po svym. Odpoledne, když jsem šla v kuchyni připravit si kafe, leželo přímo přede mnou na lince malý černý peříčko. No a ve finále, se můj tablet na stole, sám cca na 5 vteřin rozsvítil. Nebyl ani v nabiječce, ani vybitý.
Nijak tomu všemu nechci připisovat zvlášť velký význam, ale trochu dost podivností v jeden den.)

A je nějaká technika jak poznat dobrou a špatnou bytost popř. Jak se jich zbavit? Děkuju za odpověd (předem)

Jo o duze se mi nedávno zdálo a pak jsem ji viděl ve skutečnosti odpoledne, byla to slavobrána, když jsem jel z místa, kam jsem se rozhodl přesunout, abych byl blíž k někomu, na kom mi záleží. To přesunutí nebylo ani cílené, ta blbovzdorná znamení už přerostla ve vedení osudu, že i kdybych sebou mrskal, tak všechny cesty vedou tam,kde mám být a není mi to nepříjemné, protože mě tam vede srdce, i když rozum říká, bude to těžké. Poslední stádia intenzity znamení pak už vypadají asi tak, že skoro s kýmkoliv se bavíte, naznačuje “ tak už běž“. Rádio pustíte a tam zpívají někdy i doslova “ tak už jdi“. Pak ta frekvence znamení sílí. Že už si řeknete, když nepůjdu tím směrem, tak mě asi vážně něco nakopne do zadele, „vystartuj raketko“, tady máš souřadnice.
Více let jsem se ptal, co znamená neustále se opakující sen nějaké umývárny. Až po letech jsem se v té umývárně opravdu ocitl, byla to umývárna v tom místě, kam jsem se měl přesunout.
Před lety několikrát sen o eifelovce, pak mi někdo jiný řekl, že vidí ve snu mě a eifelovku a bez mého přičinění mě pak bylo řečeno, že jedu přes Paříž a basta a nedalo se říct ne, protože to bylo zajímavé a pro všechny potřebné.
Úplně v poslední době se mi stal zážitek, že jsem měl takové, jak se říká andělské vnuknutí, že pojedu vlakem. Dokonce jsem si našel spoj, protože jsem tomu nechtěl věřit, ale už vím, že i když nevěřím, stejně to pravděpodobně tak bude. Později jsem se dozvěděl, že jako načasovaně kleklo auto, tam, kde se to i hodilo, aby to ničemu nevadilo.
Jako malé zázraky pro každý den. Možná se tak bude jmenovat i nějaký seriál “ Zázraky pro každý den.“
Protože, co se mi zdá teď čím dál častěji, tomu sám nevěřím. Ale je to roztomilé a příjemné.

18,19 Ahoj, tu zář, mám v pokoji i já. Přesně jak popisuješ. Mlhovina, která se prolévá a svítí. Většinou má světle modrou nebo bílou barvu, uprostřed mlhoviny (něco jako jádro). Čím větši tma, tím víc svítí.

[18]: pokud jsou vyloučeny veškeré další zdroje (odraz nějakého světla v místnosti např.) pak ano, možné to je:)

I found this page on 18th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

Chci se zeptat jednou kdyz mi bylo hodne mooc na dne a brecela sem sla sem spat a vzbudila sem se ve 2 a nekdo jaksi sedel na me posteli zrovna na me dece :) ?? A druhej den kdyz sem sla do koupelny by tam blba zarovka nevite co to mohlo byt??. Mozna to byl andel muj :)))..

Ahoj lidi :-) nevíte co znamená to,že se mi v pookoji na zdi tvoří nějaká podivná kresba či znak ?

Neuveritelne!!! Funguje to!!! DEKUJI :))

Mam to taky pripisovat k nejakemu kontaktu? Je pravdou, ze den predtim pred spanim jsem zadala o znameni.

Je pravda, že jsem poprosila svého andílka aby mi dal znamení, že je se mnou a začala jsem všude vidět bílá pírka…na cestě, na trávě, jedno dokonce prolétlo kolem mě. :) Takže je to pravda a já tomu věřím :) Jo a možná mě navedlí na film Město andělů :)

Největší znamení od andělů bylo to, že jsem našla na chodbičce uvnitř domu u vchodových dveří položené peříčko na římse. Bylo velké asi 15 cm a čistě bílé..pořád mi vrtá hlavou, který pták by mo mohl ztratit…

Zdravím a děkuji za pěkný článek. :-) Na tento blog jsem narazila před pár dny a moc se mi tu líbí. Když jsem včera večer četla o znameních andělů, řekla jsem si, že by bylo hezké, kdyby mi brzy nějaké poslali. A dneska jsem našla pírko v mém kartáči na vlasy. :-) A večer jsem zjistila, že si sousedé pověsili na dveře věnec z bílých peříček. To prostě nemůže být náhoda. :-)

Já si jednoho odlovil do své poklesslosti: